Kombinace covidu a bakalářských zkoušek není úplná legrace

Když už to vypadalo, že zvládnu pandemii bez nakažení, tak jsem covid chytil, a to přesně měsíc před bakalářskými zkouškami. Takže v době, kdy jsem měl jasně naplánované opakování jednotlivých přemetů na finální zkouška a přípravu obhajoby bakalářské práce. Nakonec to dopadlo, tak že jsem s covidem ležel celkem tři týdny a na opakování jsem měl pouze poslední týden před zkouškami. Sice to bylo velmi hektické, ale během toho jednoto týdne se mi podařilo zopakovat všechny vypracované otázky k jednotlivým zkouškám. Čtyřtýdenní plán se tedy celkem efektivně vtěsnal do 7 dní. I když byla má příprava na zkoušky trochu hektičtější, povedlo se mi zkoušky úspěšně složit a odnést si kombinaci několika A a A-. Dokončením bakalářského studia se mi ulevilo. Mohl sem se začít opět naplno věnovat práci a plánování magisterského studia.

Když se poohlédnu na celé bakalářské studium, tak nechápu, jak ty tři roky mého života mohly tak rychle utéct. Ještě teď mám v živé paměti, jak jsem stál na podiu v Open Gate a přebíral maturitní vysvědčení. Během těch 3 let jednotlivé semestry plynuly jako voda. Než jsem se vždy nadál, přišly mid-term zkoušky a pak byly pár týdnů přednášky a za chvíli byly zase finální zkoušky. A takto to bylo semestr za semestrem. Když vidím, jak rychle utekl bakalářský program, nechci si radši ani představovat, jak rychle uteče dvouletý magisterský program. A tak trochu se bojím, že takhle rychle bude utíkat celý život.