28. 02. 2020
2 minuty čtení
Školní rok právě začal a já jsem si byla vědoma toho, že jakási velká událost se má odehrávat někdy po novém roce. Nicméně, poté, co jsem slyšela strašidelné historky o předchozích pořadatelích, kteří začali s přípravami příliš pozdě, dala jsem se do práce. Nejprve jsme potřebovali místo a datum. Nikdo by mi neodpustil, kdyby se večeře pořádala někde jinde, než ve velké síni St John’s. Stačilo tedy, abych našla volnou únorovou sobotu a bylo to. Následovala ta nejzajímavější část tohoto celého organizačního úkolu: výběr hlavního mluvčího. Musel to být někdo, kdo dokáže řečnit třicet minut, někdo, kdo zaujme jak studenty, kteří teprve přišli ze střední, tak i profesory. Každý rok se snažíme také udržet genderovou rovnováhu mluvčích. Nakonec jsem se rozhodla pro soudce z odvolacího soudu, kterého nedávno povýšili k soudu nejvyššímu. Vzhledem k tomu, že za svoji kariéru podepsal několik kontroverzních rozsudků, jeho jméno je známo každému studentu práv. Naštěstí mé pozvání přijal.
Poslední velká překážka byla otázka sponzorství. Jelikož tato událost musela být večeře o čtyřech chodech, její cena se rychle vyšplhala přes rozpočet mnoha studentů. Bylo tedy na mně rozeslat emaily několika potenciálním sponzorům. Výměnou jsem jim nabídla vstupenky pro jejich zástupce a možnost prezentovat tuto večeri taky jako jejich ‘recruitment event’. Tento plán vyšel a já se mohla zabývat odesíláním devíti set pozvánek.
Nakonec přišla ta zábavná fáze, kde se vybíralo menu a dal se dohromady zasedací pořádek. Chtěla jsem posadit studenty vedle těch absolventů, jejichž kariéry obdivují, aby studenti z večeře mohli vytěžit co nejvíce. Pak už jsem jen musela napsat svoji uvítací řeč a večeře mohla začít!
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION