Již brzy zamířím zpět

Pochopitelně nechyběly ani překážky. MIT je moderní instituce a nabízí ohromné množství příležitostí – ty jsou často organizované studenty a financované externími sponzory. Kariérní veletrhy (career fairs), prezentace podnikatelských nápadů (pitch nights), vědecké přednášky a mnoho dalších společenských událostí dávají studentům možnost rozvinout kariéru i síť kontaktů již na univerzitě. Oproti akademické UK, americké instituce jako MIT kladou velký důraz na všestranný rozvoj studentů a praktické uplatnění jejich technických znalostí a nápadů. Přestože jsem se snažil účastnit se aspoň těch nejzajímavějších událostí, většinu mého času jsem věnoval výzkumu.

Pod supervizí vedoucího fakulty, Chrise Schuh, pracuji na metalurgii prášků wolframových slitin. Chris minulý rok patentoval technologii, kterou se letos já snažím vylepšit. Doposud byl můj výzkum především zkouškou, kolik překážek jsem schopen překonat. Při experimentálním výzkumu se často stává, že věci nefungují, jak by měly, a obvykle trvá delší dobu, než je vědec schopen nastavit měření tak, aby získával konzistentní výsledky. V mém případě, vše co se mohlo pokazit, se pokazilo – včetně stěhování laboratoře, rozbitého vybavení a nefunkčních mikroskopů. Nicméně, čím víc se věci nedařily, tím víc času jsem práci věnoval. A myslím, že se to vyplatilo – podařilo se mi objevit několik nových detailů, které, věřím, zmíněnou technologii vylepší a více zobecní její uplatnění. Bohužel mi nyní zbývá pouze měsíc na to, abych provedl kontrolovaná měření, díky kterým bych mohl vše kvantitativně popsat. K příspěvku přikládám fotografie některých instrumentů, které během výzkumu používám. Často se jedná o vysoce sofistikované přístroje, na kterých se výzkumní pracovníci musí střídat a předem si je rezervovat.

Protože letos dokončuji Masters studium, aktivně jsem se věnoval i plánům na příští rok. Uvažuji o doktorandském studiu, ale snažím se získat přehled i o příležitostech v materiálovém průmyslu. Zkušeností, která stojí za zmínění, byly pohovory na Materials Engineer pozici u Applu – jednalo se o šest hodin pohovorů a hodinovou prezentaci řešení předem zadaného úkolu, vše bez přestávky. Zatím se snažím mít všechny možnosti otevřené a rozhodnout se, až když budu mít dobrý přehled o všech možných kariérních drahách, kterými se můžu v Materials Science oboru vydat.

Momentálně trávím nejvíc času v laboratoři. Venku stejně není co dělat, kvůli dvěma metrům sněhu. Pokud byste měli zájem se se mnou poradit, nebo prodiskutovat rozdíly studia na Oxfordu vs MIT, přihlášek na inženýrské, či PhD pozice, nebo jak získat oprávnění práce ve Spojených státech, neváhejte mě kontaktovat buď na mém mailu nebo facebooku.

Naše laboratoř s argonovou „glovebox“ (rukavicokrabicí!), kterou denně používám.

Rentgenový diffraktometr, který používám k charakterizování mých vzorků.

Trasmisní Elektronový Mikroskop