Začátkem ledna jsem se ovšem už těšil zpět do UK. Svoji rodinu mám samozřejmě rád, ale celkově nemám rád volno a nečinnost. Jenže pouhé tři dny před odletem mi bylo oznámeno, že prezenční výuka nebude a Anglie přechází do stavu úplného lockdownu. To byl bohužel následek oslav, které se přes svátky konaly. Že se však dostaví tak brzy a intenzivně, asi nikdo nečekal.
Zde začínají první jistoty a nejistoty druhého semestru. Jisté bylo, že se škola neotevře minimálně do půlky února, nejisté bylo vše ostatní. Tyto tři dny byly, hned po čekání na výsledky maturity, jedny z nejdelších v mém životě. Nevěděl jsem, jestli zůstat, jestli nám vrátí peníze za nájem, jestli se vůbec škola do konce roku otevře, nevěděl jsem zkrátka nic.
Nakonec zasáhla vyšší moc v podobě mé mámy, která rozhodla, že v Británii je příliš velká šance nákazy a že prostě nepojedu. To, že Česko v té době mělo v přepočtu na obyvatele daleko víc nakažených, mi sice bylo známo, ale já byl vlastně rád, že bylo rozhodnuto.
Leč je jistota občas nepříjemná, hádal bych se, že i ta nejnepříjemnější jistota je lepší než nejistota. O jistotě totiž víme, že je jistá, můžeme se na ní tudíž připravit. Nejistota přináší nečekaný výsledek, neznámou proměnnou, která dělá nepořádek v rovnici, a především v jejím řešení. Když pak výsledek takovou neznámou proměnnou obsahuje, nevíme, jak se na tento výsledek připravit, protože hodnota výsledku je téže neznámá.
Jisté tedy bylo, že minimálně do půlky února zůstanu v Čechách. Kvalitu výuky to naštěstí nijak neovlivnilo, navíc online vyučování mé introvertní osobě vlastně celkem vyhovuje. Později v lednu se mi dostalo novinek, že prezenční výuka začne nejdříve v březnu a že alespoň část nájemného za období, kdy prezenční výuka probíhat nebude, nám bude vrácena.
Aktuálně to vypadá, že se v březnu skutečně budu moct vrátit. Dokonce je dnes Británie daleko zdravější než Čechy, které jsou ve stavu kompletního společenského rozkladu a anarchie, takže o to víc se těším. Sice zatím není nic jisté, ovšem tato nejistota se pohybuje v rozmezí přijatelných mezí a výsledek se tedy s určitou tolerancí dá určit, což mě velmi těší.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION