Je čas se připravit se do reálného světa

Tento rok jsem započala plná nadšení a odhodlání, avšak vše se na mě okamžitě sesypalo. Ještě před oficiálním začátkem školního roku jsme s mým disertačním partnerem Tomem museli vypracovat etický návrh na naši nadcházející disertační práci. Vzhledem k tomu, že se naší studie měly účastnit děti, tak jsme museli počítat s tím, že schválení naší práce bude trvat déle v porovnání s ostatními. Čas nás tížil a byli jsme ji nuceni odevzdat už v červenci, ale rozhodnutí jsme nedostali až do listopadu. Co jsme se z toho naučili? Zrovna, když potřebujete, aby věci vycházeli podle plánu, tak vycházet nebudou. Zákon schválnosti. Nicméně naše práce je momentálně schválená a teď máme tu možnost začít kontaktovat ostatní školy. Naše disertační práce se bude soustředit na anonymní “peer-support” (ve volném překladu: podpora vrstevníků) skrze aplikaci “MeeTwo”, kterou jsem zmínila v předchozích příspěvcích. Budeme měřit jaký dopad má tato aplikace na skóre deprese, úzkostné poruchy a sebevědomí u dětí ve věku 11-19. Na této studii spolupracujeme s vývojáři této aplikace a je možné, že v budoucnosti se stane naše disertační práce veřejnou publikací.

Mimo práce na disertaci a jiných projektů na univerzitu (a že jich není zrovna málo), jsem se letos snažila věnovat více času mimoškolním aktivitám a dobrovolnictví. Kromě své průběžné práce jako “Super Peer” ve výše zmíněné aplikaci MeeTwo a pozici STaR Mentor jsem se začala angažovat i v jiných organizacích. Jedna z nejdůležitějších pro mě je skupina “Depression Xpression”. Tato organizace (či skupina dobrovolníků) funguje na bázi skupinových terapiích pro lidi trpící depresemi. Formát je navržen podobně jako anonymní alkoholici, kdy lidi sedí v kruhu a mluví o svých problémech. Srazy probíhají většinou tak, že je zde jeden řečník, který mluví o nějakém tématu a poté probíhá skupinová diskuze. Například jsme si vyslechli projev jednoho člena místní skupiny pro buddhisty, který mluvil o takzvané “mindfulness”, anebo pána, který s námi sdílel příběh o tom, jak se vypořádal s depresí a stal se osobním trenérem. Stala jsem se členkou této dobrovolnické skupiny pouze před pár týdny, ale už teď mohu říct, že je to úžasná organizace, která pomáhá mnoho lidem, a ve které opravdu nacházím radost a potěšení.

Další pozice, kterou aktuálně domlouvám, je v Prospect Park nemocnici, což je nemocnice pro mentálně postižené. Budu zde pracovat na pozici “přítel pro lidi, kteří trpí demencí”. Těším se na tuto novou příležitost a na zkušenost z nemocnice pro mentálně postižené.

Jelikož se soustředím hlavně na práci na univerzitě a dobrovolnictví, nemám moc čas na cokoliv jiného. Mé bydlení je letos opět skvělé a jsem ráda, že bydlím s lidmi, co jsou také ve třetím ročníku a můžeme tak spolu diskutovat ohledně toho, jak je vše náročné a jak na nic nemáme čas. Tento rok bude náročný, ale těším se na to, co mě čeká poté.

Nakonec bych opět ráda poděkovala Nadaci The Kellner Family Foundation, že mi tuto příležitost umožnila a těším se na setkání v lednu!