Jak se studuje matematika

Na samém počátku stála matematika, ale záhy se na scéně objevily i další stránky studia.

Například vaření. Vzpomínám si, že když jsem ve Warwicku začínal, tak jsem uměl uvařit čaj a vajíčko natvrdo. S tím byla trochu potíž, protože univerzita nemá úplně nejlepší stravovací možnosti a většina studentů si nakonec stejně doma vaří.

Po dvou měsících se mi tedy konečně podařilo uvařit rýži. I další pokusy probíhaly spíše ve znamení trpkých neúspěchů a jen občasných vítězství, ale dnes - o čtyři roky a dvacet sedm požárních poplachů později - se mi většinou daří uvařit nedělní oběd, aniž by si kamarádi příliš stěžovali; a tak si říkám, že se dá naučit prakticky cokoliv - pokud člověk vytrvá.

Nebo cyklistika. S ježděním do školy na kole jsem začal před dvěma lety, když jsme se přestěhovali mimo kampus a mně se nechtělo strávit každý den hodinu v autobuse. Což o to, jezdit na kole jsem uměl, ale potíž byla v tom vytvořit si zvyk a vytrvat i přes zimu, až se zhorší počasí. Právě zmíněná pravidelnost nebyla zpočátku vůbec snadná, ale po dvou letech už to naštěstí jde samo. A nejen, že se cyklistika postarala o mnohé zážitky (jako například když jsem pochopil, k čemu je dobré mít blatníky) - ale zároveň jsem zjistil, že ve většině případů ježdění po vlastní ose předčí hromadnou dopravu hned na celé čáře.

A ještě plánování. To se jako nit vinulo v průběhu celého studia. Na vysoké škole má člověk totiž spoustu prostoru, aby pracoval tak, jak mu to vyhovuje - ale zatímco je relativně snadné nadchnout se pro věc a jeden nebo dva dny dřít do úmoru - tak není vůbec jednoduché pracovat soustavně a pravidelně po dlouhou dobu - což je přesně potřeba pro velké úkoly a různé projekty. Proto je důležité naplánovat si denní režim tak - aby byl čas na spánek, čas na studium, čas na odpočinek a čas na načerpání zápalu. Ale pokud se takový režim podaří najít, tak je potom možné zvládnout ledaco.

Samozřejmě, že došlo i na studium matematiky. Probrali jsme celou řadu témat - od úplných základů po vybrané lahůdky jako například algebraická geometrie nebo eliptické křivky - což by měla být důkladná průprava jak pro matematický výzkum, tak pro uplatnění matematiky v praxi.

Nicméně, částečně kvůli povaze vysokoškolského studia a částečně kvůli tomu, že Warwick neposkytuje all-in servis, jsme se museli vypořádat i s celou řadou nematematických nesnází - a to často i na úkor času stráveného v knihovně. Nicméně bylo to právě v těchto chvílích, kdy člověk získal pohled na svět z jiného úhlu, posunul se v základech anebo si začal vážit toho, co bylo předtím samozřejmé. A mně připadá, že to má alespoň stejnou cenu jako všechny ty teoretické znalosti a diplom.

Díky.