Halfway through

Ovšemže to nebylo včera, ale před více než rokem a půl - jedním životním intervalem, za který se toho mnoho událo. Ať už ve světě, v mém osobním životě nebo v tom studijním se děly menší i větší změny, které způsobily tak rychlé utíkání času.

V posledních měsících bylo mé studium naplněno spoustou termínů pro odevzdání školních prací, typu esejí a prezentací. Na většině vysokých škol a univerzit se v tomto období skládají zkoušky, avšak na zdejší univerzitě nám profesoři místo zkoušek zadávají v prvním pololetí tyto práce. Jak už jsem zmiňovala minule, ze dvou předmětů nás tento rok nečekají zkoušky ani na konci školního roku, ale ve skupinách o třech nebo čtyřech studentech zpracováváme celoroční projekty, které jsou zpravidla rozděleny na několik částí.

Například do projektu, ve kterém jsme měli ve skupině vymyslet novou formu fast-food řetězce, jsme se pustili s pořádným nadšením. Mě osobně tento projekt přijde zajímavý a poučný a hlavně mě baví se na něm podílet.  Celkově je potřeba vymyslet o jaký produkt se bude jednat, vytvořit design, vymyslet název a jak bude vypadat logo, předpovědět výnosy a náklady, najít prostory, vhodný nábytek a další užitečnosti v podniku tohoto typu, vytvořit „business plan“ a ještě mnoho dalšího. Konečný výsledek by tedy měl být potenciálně realizovatelný podnik. Takže, i když už jsme toho hodně zvládli, máme před sebou stále ještě hromadu práce.

K povinným školním radovánkám mi ještě přibývají hodiny španělského jazyka, ve kterém jsem se rozhodla pokračovat a který mě baví čím dál víc. Také mě čeká pohovor ohledně dobrovolnictví v jednom zdravotním zařízení tady v Brightonu, které se stará o pacienty s mentálními poruchami a degenerativními onemocněními.

Posledních pár měsíců bylo hodně mých spolužáků z druhého ročníku zaneprázdněno hledáním stáží na příští školní rok, ve kterém, pokud budou přijati, nebudou chodit do školy. Celý rok tedy budou na stáži a do třetího ročníku nastoupí až další rok.

Já jsem se rozhodla nehlásit se na stáž, a tak mě brzy čeká vybírání si povinně volitelných předmětů na příští rok. Čtyři z našich předmětů jsou povinné a dva si volíme ze šesti možností. Všechny jsou velmi lákavé, takže volba nebude vůbec snadná.

Za několik týdnů mě čekají velikonoční prázdniny a poté už jen zkoušky, tak mi, prosím, přejte štěstí a prozatím se s Vámi loučím.