Ekonomie

Než ale začnu, tak bych rád zmínil, že tento příspěvek nemá být akademickým útokem na kohokoliv: pravděpodobně dělám tytéž chyby stejně - ne-li více - často.

Za poslední trimestr bych tedy hlavně zmínil návštěvu guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který nám udělal malou přednášku o tom, proč nemá Česká republika chtít vstoupit do Eurozóny. Jsem k těmto závěrům minimálně skeptický, protože v ekonomii je celkem obvyklý jev, že ekonomové začnou s nějakým názorem a tak dlouho se šťourají v datech, než nenajdou nějaká, která jejich teorii podpoří. Něco, co jsem si bohužel uvědomil až velice dlouho po přednášce je, že například když pan Singer vysvětluje lepší výsledky Slovenska, co se týče HDP potom, co Slovensko přijalo Euro, tím, že Slovensko má větší schodek státního rozpočtu. Jenomže to pomíjí třeba to, že právě ve Spojeném království se poměr dluh/HDP zvedl z relativně nízkých (na západoevropské poměry) 44.5 % v roce 2008 na 88.7% v roce 2013, [1] zatímco HDP v UK spadlo z 2.8 miliardy dolarů na 2.4 za stejnou dobu. [2] Ano, přiznávám, že v UK byla krize mnohem znatelnější než kdekoliv jinde, ale stále mi přijdou tyto efekty dostatečně znatelné na to, abych mohl udělat následující tvrzení: i když je to vlastně pěkná anekdota, že schodek státního rozpočtu má velký vliv na HDP, je to potřeba brát skepticky, obzvlášť v časech krize. (Pokud tohle čte nějaký ekonom, tak bude určitě máchat multiplikátory a likviditou a vlivem krize na „animal spirits“ pokud je zastáncem této Keynesovi myšlenky, ale o tom až někdy jindy.)

Ale proč tohle všechno vlastně říkám: uvědomil jsem si jednu důležitou věc. I když jsem několik dní před touto přednáškou četl o tom jak vlastně (relativně) malý vliv mají vládní intervence na růst HDP a i když to samé pan Singer sám říkal na neformální večeři před touto přednáškou, je vlastně hrozně těžké si uvědomit, že v té záplavě dat a grafů má být nějaký smysl a konzistence. Sám jsem v tomhle ohledu dostal asi tu nejlepší přípravu — akademické debatování — ale stejně jsem pak mezi těmi informacemi nenašel tenhle problém včas, abych na ně zareagoval. A to pravděpodobně budou existovat věci, kterých bych si nevšiml ani kdybych nad nimi dumal sebevíc.

Co z toho plyne? Dat je v ekonomii možná až příliš mnoho a bylo by nejen dobrým zvykem, ale také velice naučné, abychom například v ekonomii měli mnohem méně přednášek a mnohem více debat s připravenými daty a připravenými tématy.  Samozřejmě v momentálním nastavení světa je tohle spíš idylickou představou než něco, co se skutečně dá zrealizovat. Protože to kromě času a aktivní přípravy to ale od lidí vyžaduje odvahu přiznat problém (nebo dokonce chybu!), přičemž školy—ne jen ty v ČR—nás učí, že přiznání chyby je vlastně pěkná hloupost. Nehledě na to, jen velice málo lidí bude respektovat ty, kteří jsou příliš ochotni přiznat chybu. Ale třeba se k tomuto ideálu jednou dostaneme.

[1] http://www.tradingeconomics.com/united-kingdom/government-debt-to-gdp
[2] http://www.tradingeconomics.com/united-kingdom/gdp