Efektivita vedení a Nicolló Machiavelli

K mému úžasu jsem byl zvolen nejen do jedné, ale do většiny pozic, o které jsem usiloval. Než jsem se nadál, tak jsem se nacházel v pozici presidenta Residents Association, zastupitele v community committee, a dokonce i v křesle senátu. V každé ze zmíněných pozic jsem již nějaký pátek a až do nedávna jsem nepochyboval o tom, že dělám excelentní práci – přičemž jsem svůj úspěch vždy zakládal na výsledcích.

Nikdy jsem se nadměrně nezaobíral funkčními procesy vedení a většina mých rozhodnutí byla ad hoc – tedy spontánně na základě daných situací. Uvědomuji si, že to co Vám teď povím, bude znít jako úryvek z knihy manažerství, kterou byste našli ve slevové sekci u letištního stánku, každopádně jak již jsem zjistil během svého studia, i anekdotní guru teorie jako Disruptivní inovace mají v sobě nějakou špetku pravdy.

Na jakoukoli pozici v rámci studentské unie každý úspěšný kandidát musí projít intensivním školením, které slouží jako úvod do dané role. Ještě si vzpomínám na slova, která nám vedení vrtalo do hlavy. Vedení je jako býti hlavou rodiny, všichni jsou si rovni a universita je tzv. „safe space“ – jinak řečeno, všechno musí být přizpůsobeno všem. Z počátku jsem byl skeptický, ale časem jsem se přizpůsobil.  Netrvalo to dlouho a už jsem narazil na potíže. Zájem o Residents Association začal opadat již po několika týdnech, jakmile vyšlo najevo, že se nejedná pouze o formalitu na resumé. Meetingy přestaly být relevantní. Zájem byl nulový. Co tedy dál? Další racionální krok je tedy samozřejmě pohrozit, že neaktivita musí mýt patřičné následky. Racionální do míry než dostanete email od vedení, že výhružky porušují koncept „safe space“. Jak tedy na to? V rámci dosavadního stylu vedení pravděpodobně řešení neexistuje. Později jsem se ujistil, že nejsem jediný se zmíněným problémem, a že se jedná o problematiku univerzální napříč celou studentskou unií.

Za normálních okolností bych problém ponechal chodu osudu. Každopádně jako učenec manažerství jsem se rozhodl pro pravý opak. Během svých následujících let na University of Manchester mám v úmyslu pozměnit integritu celé studentské unie. Před několika měsíci mě velmi zaujala práce Nicolló Machiavelliho, především jeho kontroverzní dílo Il Principe. Během několika týdnů jsem si ho vzal k srdci. Hlavní myšlenkou jeho díla je to, že při vedení člověk nemůže být pouze milosrdný. Efektivita vůdcovství spočívá v pevné ruce managementu, striktních pravidlech a zásadách. Dosavadní systém studentské unie je plný chyb. Jsem zastáncem toho, že koncept „safe space“ je přehnaný a universita je místem pro výzvy a nové, někdy nepříjemné eventuality. Moje cesta za úspěchem nebude jednoduchá, ale s tím jsem již od začátku počítal, jelikož jsem se své bubliny bezpečného prostoru zbavil již před několika lety.