Tento trimestr jsem pokračoval v online výuce, tentokrát z domova v Praze. Když vypíchnu pozitiva, všímám si, že jsem méně ve stresu než předešlý trimestr. Toto přisuzuji kombinaci toho, že jsem si již trochu zvyknul na oxfordské pracovní tempo, že doma trávím o něco víc času se svými koníčky, a že nyní probíráme má oblíbená témata.
Ve fyzice se teď po klasické mechanice zabýváme hlavně elektromagnetismem; studujeme elektřinu, magnety samy o sobě a spojení mezi nimi. Jako kdyby magnety samy o sobě již nebyly dostatečně zajímavé, ještě interagují s elektrickým proudem. Například, když přiblížíte kompas k drátu, který je pod proudem, střelka se odkloní. Proč se toto děje? Odpověď na tuto otázku je daleko komplikovanější, než by člověk zprvu myslel.
Mimo jiné jsem také získal nějaké zkušenosti v psaní vědeckých článků a ve statistice, což jsou klíčové dovednosti pro jakéhokoli vědce. V LaTeXu jsem vypracoval několik laboratorních protokolů a v Pythonu a Matlabu se učím programovat.
V matematice se věnujeme vektorovému počtu, vázaným systémům a vlnové rovnici. Tyto dovednosti můžeme aplikovat například při popisu pohybu kapalin, vibrací molekul nebo šíření zvuku. Vektorový počet se okrajově zabývá i zakřivenými prostory, které jsou zásadní v obecné relativitě, která je zatím nejlepším popisem gravitace. I proto mě toto učivo fascinuje.
Pokud bych měl vše shrnout, věřím, že ve studiu pokračuji úspěšně a nasvědčují tomu i mé výsledky. Pevně doufám, že na příští trimestr, kdy mě čekají první zkoušky, se již budu moci vrátit do Oxfordu.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION