Druhý semestr a příběhy tří národů

Měl jsem také jednu zajímavou volbu. Vzhledem k tomu, že jsem splnil dostatečné množství matematických předmětů v prvním ročníku a v druhé polovině druhého, tak jsem měl možnost v této dráze pokračovat. Díky flexibilitě programů na University v Glasgow jsem se mohl rozhodnout pokračovat ve studiu matematiky i v tomto semestru a na jeho konci změnit svoje původní zaměření (Software Engineering) na Mathematics, a s tímto cílem jít do honours years (poslední dva roky studia). Kdybych nechtěl studovat čistě matematiku, mohl bych změnit svůj program jen na půl a poslední dva roky se specializovat na Mathematics A Software Engineering. Po dlouhých úvahách jsem se ale rozhodl pokračovat čistě v Software Engineering, protože to je mému srdci nejblíže. Nicméně celý koncept flexible degrees je velice užitečný, obzvláště pro studenty, kteří během nástupu na univerzitu ještě jistě neví, co by chtěli skutečně studovat. Tolik k formalitám, nyní bych rád trochu popsal událostí týkající se tří národů. Dvou reálných a jednoho fiktivního.
Studenti University of Glasgow měli v posledních pár dnech možnost vidět před hlavními branami školy davy protestujících akademiků. Podobná situace se právě odehrává na mnoha univerzitách v celé Velké Británii. Lidé často drží cedule s nápisy "Our pension, axed.". Co se tedy děje? Stručně řečeno, začalo to tím, když se Universities UK (UUK), organizace zastupující univerzity ve Velké Británii (především z pohledu zaměstnavatelů), rozhodla z důvodů deficitu změnit současný systém starobních důchodů. Místo garantované výše důchodu se tak bude důchod pobíraný současnými a budoucími akademiky odvíjet od stavu trhu s akciemi. University and College Union (UCU), odborový spolek reprezentující samotné akademiky, protestuje a tvrdí, že nový systém by připravil akademiky v důchodu až o 10 tisíc liber ročně a celkem až o 200 tisíc liber v průběhu pobírání důchodu. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že se obě strany nemohly dohodnout na řešení, a tak bude v rámci celé Velké Británie probíhat několik protestních akcí, které mohou potenciálně narušit zkoušková a promoční období na některých univerzitách. Na mě osobně tato událost neměla zatím velký dopad, vím pouze o jednom lektorovi a jednom cvičícím, kteří šli místo přednášení/vedení cvičení protestovat. Situace ale může být jiná pro různé studenty různých oborů na různých školách. Bude zajímavé sledovat, k jakému řešení nakonec obě strany dojdou. Pokud vůbec k nějakému dojdou. Další událost je nám už trochu bližší, jde o nedávnou volbu prezidenta. I já měl v plánu hlasovat jako každý správný občan. Nechal jsem si tedy poctivě vyřídit voličské průkazy pro obě kola a zaslat je na svou adresu v Glasgow. Ty mi v pořádku došly, a tak jsem byl připraven angažovat se v našem demokratickém procesu. Ovšem poté jsem zjistil něco, co mé plány zhatilo. Původně jsem měl v plánu hlasovat na honorárním konzultátu v Edinburghu, ale to je konzultát skutečně jen v reprezentativním slova smyslu a volby se v něm nekonají. Kde jinde jsem tedy mohl hlasovat? Ukázalo se, že další nejbližší hlasovací urna je až v Londýně. To není zrovna blízko Glasgow, takže jsem nakonec nemohl hlasovat, což mě trochu mrzí. Shodou okolností mi v té samé době přišla výzva od místních úřadů k tomu, abych se zaregistroval do voličského rejstříku (tady v UK). Přišly mi na tom zajímavé dvě věci. Jednak jsem to v podstatě musel udělat (i kdybych se rozhodl nakonec nevolit), jinak bych musel zaplatit pokutu. A také jsem si všiml, že občané UK mají dvě další možnosti, jak volit. Lze volit buď poštou, anebo pomocí jiné osoby. Už jen ta první možnost mi přišla velice užitečná a rád bych ji viděl i v našem volebním systému. Volební urny v zahraničí nejsou rozmístěny zrovna nejlépe, takže by mi takový krok přišel jako rozumný a umožnil by volit všem Čechům žijícím v zahraničí, kterých podle posledních odhadů je až dva a půl milionů. Zatím tou nejzajímavější událostí tohoto semestru byl letošní ročník Cyber Defence Exercise (CDX) pořádaný velice aktivní Glasgow University Tech Society (GUTS). Jedná se o dvoudenní událost zaměřenou na výuku počítačové bezpečnosti. V praxi to vypadalo tak, že účastníci byli rozděleni do cca 15 týmů, kde každý tým reprezentoval bezpečnostní experty jedné země ve fiktivním světě ohrožovaným zemí Estreou pod diktaturou tamějšího tyrana. Během dne a půl jsme měli vyčistit a zabezpečit systémy spravující energetickou a finanční infrastrukturu naší země a nakonec dokonce samotný počítač prezidenta. Po uplynutí této doby započal útok. Museli jsme odolat zhruba dvěma desítkám amatérských i profesionálních útočníků, v reálném životě starších studentů a profesionálů z místních velkých IT firem. Byl to lítý boj a nejeden národ po krátké době padl. Můj tým, bezpečnostní experti země Packetie, přišel po krátké době o přístup k emailu a Twitteru, který byl poté krutě využíván jako hlasná trouba Estrejské propagandy. Neodolala ani naše energetická infrastruktura, a tak bylo webové ovládání nukleárního reaktoru nahrazeno animovaným gifem s roztomilou opičkou. A bohužel byla prolomena i ochrana prezidentského počítače a kódy k aktivaci nukleárních zbraní důkladně zašifrovány. Nakonec alespoň obstály naše finanční systémy. Celkově to byla zábavná a naučná akce a rád se ji příští rok zúčastním znova, třeba už také jako jeden z útočníků. Zbývá poslední měsíc učebního období druhého semestru po kterém mě čeká pár týdnů prázdnin následovaných posledním zkouškovým obdobím tohoto ročníku. Jestli se vše podaří, tak budu mít za sebou polovinu svých studií a dostanu se do honours years, kde budu studovat skutečně už jen předměty, které se bezprostředně týkají mého vybraného programu.