Druhý rok, čtvrtý semest a Irene Prix Conference

Tento semestr pomalu dokončujeme sérii povinných předmětů ze sekce obecného vzdělání. Takže přestože mým oborem je psychologie, na konci ledna budu psát i zkoušky z předmětů jako je Americká historie od roku 1865, Sociologie, z předmětu, který by se dal přeložit jako velká díla světové literatury a dalšího, v českém akademickém prostředí neznámého předmětu (Reason & Argument), jehož podstatou je pochopit funkci argumentu a schopnost takový argument utvořit. Ačkoli se tyto předměty netýkají mého středu zájmu, neznamená to, že by mě nebavily. Z velké části záleží na profesorovi, který ten daný předmět vede. A musím říct, že co se týče vyučujících, se tentokrát  univerzita předvedla v tom nejlepším světle. Na čtvrtečních hodinách Reason & Argument se smějeme od začátku do konce - bez nadsázky. Mohla bych vypsat vtipy, příhody, slovní hříčky apod., kterými nás učitel baví, ale nejsem si zcela jistá, do jaké míry nekorektnosti je možné v tomto příspěvku zajít.

Vedle studijních povinností se stále věnuji doučování angličtiny a momentálně učím i v jazykové škole malé děti ve věku od 9 do 12 let.

O víkendu od pátku 30.11. do neděle 2.12. jsem se jako dobrovolník zúčastnila Prix Irene Konference, o které vám něco málo v tomto příspěvku napíši. Prix Irene (cena Irene Bloomfield) je pravidelně udělována jedincům jakožto ocenění činnosti, která prospívá tvorbě míru mezi lidskými skupinami. Laureáta volí tajnou volbou a cenu uděluje „Výbor pro Prix Irene“. Cena se uděluje za činnost nebo dílo v oblasti společenského života a soužití, publicistiky, literatury či umění obecně, teologie či vědy. Udělení ceny bývá spojeno se seminářem, případně konferencí. Posláním Prix Irene je podporovat tvorbu míru (a prevenci nepřátelství) mezi lidskými skupinami, které se vzájemně liší a jejichž odlišnost pro ně může být zdrojem neporozumění či agrese. Prix Irene má připomínat myšlenky a snahu Irene Bloomfield, která tvorbě míru věnovala své životní úsilí a i v Praze vychovala skupinu svých žáků a ojedinělým způsobem prospěla při terapii následků holocaustu.

Právě Výbor pro Prix Irene, Rafael Institut a Israeli Institute of Group Analysis zorganizovali u příležitosti 10. výročí Prix Irene konferenci s mezinárodní a mezioborovou účastí s názvem Trauma sen-vědomí: traumatizované skupiny-hojení-identita. Smyslem konference je umožnit nová poznání a dialog o tom, jak vznikají totalitní vzorce, které mohou vést až k různým násilnickým režimům včetně Holokaustu, jakou roli hrají nevědomé procesy a kultura při vzniku totality i při hojení traumat, jaký význam pro jedince i skupinu může mít prožitek identity. Promluvili zde přední psychoterapeuti z Izraele, Anglie, Německa, ze Spojených států i z Čech. Mezi přednášejícími budou také odborníci z oblasti sociologie, politologie, justice i diplomacie.

Série přednášek byla zahájena lekcí s názvem Trauma viny, následovaly přednášky, které prozkoumávaly situaci menšin v Čechách, povahu Čechů a to zda jsme následkem historických událostí traumatizovaným národem. Odpoledne se také odehrálo udělení ceny Prix Irene 2012. Nemá smysl vypisovat kompletní seznam přednášek a přednášejících za celé tři dny, proto zmíním jen ty, které mě osobně připadaly nejzajímavější. Mezi něž patří Sny a snění, České země – kolébka kritického myšlení a Psychoanalytický pohled na totalitní mentalitu. Některé přednášky byly dopněny diskuzemi a konferenci také doprovázely workshopy a skupinové aktivity s odbornornou supervizí.

Tato velká událost, která věřím, že je jednou z nejvýznamnějších v psychologickém světě, pro mě byla velkým přínosem, i když jsem se mohla účastnit jen vybraných přednášek. Nicméně to zcela jistě nebyla poslední možnost dobrovolničení. Už v předchozích příspěvcích jsem se zminíla o školním  psychologickém klubu, který je v této oblasti velmi aktivní a snaží se studentům zprostředkovat co možná nejvíce takovýchto akcí.