Durham má podobně jako univerzity v Oxfordu a Cambridge kolejní systém, a všichni studenti prvních ročníků bydlí na koleji. V druháku se pak člověk stěhuje ven – zůstává nadále členem koleje, ale většinou bydlí někde v podnájmu. Rok života v St. Aidan's College byl skvělý, seznámil jsem se s velkou částí z 300 prváků a zapojil se do mnoha kolejních spolků a sportovních klubů. Z hlediska studií bylo všechno také celkem jasné – jen jeden z 6 šesti modulů jsem si mohl vybrat, ostatní jsem měl už předvolené.
Druhák je však jiný. Bydlím s čtyřmi kamarády v malém domku, a tak postupně poznávám slasti a strasti naprosto nezávislého bydlení. Od nákupu jídla a vaření po účty za plyn. Zatím mám pocit, že nám toto bydlení docela dobře funguje, ovšem až teď si uvědomuji, kolik času mi loni ušetřilo pohodlí koleje, kde bylo zařízeno vše.
Velké rozdíly jsou i ve studiu. Můj (troj)obor, filosofie, politologie a ekonomie, má sice jistá pravidla a nějaké povinné moduly, ovšem na rozdíl od prváku už jsem měl svobodu ve volbě většiny z nich. Sice musím pořád studovat všechny tři obory, ale je zde prostor pro specializaci, a toho já jsem letos využil pro zaměření se na filosofii a ekonomii. Sice to vypadá, že bakalářka se bude odevzdávat až skoro za dva roky, ovšem už volba letošních modulů výrazně ovlivní to, čím se budu letos a příští rok zabývat a tedy i samotnou bakalářskou práci. Já zatím ještě nejsem rozhodnut, jakým směrem se budu s touto prací ubírat, ovšem už vím, že témata budu vybírat z okruhů monetární ekonomie a filosofie ekonomie.
Také mi přibylo více práce v mimoškolních aktivitách. Loni jsem se jako většina prváků rozkoukával, letos jsem již však neváhal a kandidoval na pozice ve vedení spolků. Nakonec jsem byl úspěšný v obou dvou případech, což mě sice velmi potěšilo, ovšem jako pokladník PPE society a president Free Market Association mám ještě několik hodin práce týdně navíc. Ovšem zatím mě tato práce velmi baví a také mi umožňuje se setkávat se spoustou zajímavých lidí, jak z řad studentů, tak absolventů či akademiků, kteří s našimi spolky spolupracují.
Obecně je druhý rok v mnohém klidnější, člověk už na rozdíl od prváku ví, do čeho jde a už se v Durhamu cítí více doma. V některých ohledech je však již cítit větší tlak – zatímco prvák byl spíše úvodní, nyní už se dostáváme do podstatně komplikovanějších oblastí ve většině předmětů a letošní zkoušky už taky budou tvořit významnou část hodnocení celého studia, nehledě na stále častěji zmiňovanou bakalářskou práci. Je to však asi nevyhnutelný vývoj, stejně jako se prvák lišil od středoškolského studia, tak je druhák opět trochu jiný. Zdali je lepší nebo horší, to je těžké posoudit, rozhodně je však neméně zajímavý.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION