(Další) 1. rok dokončen

Během svých dosavadních studií jsem se naučil využívat mnoho studijních pomůcek, od poznámek se zvýrazňováním až po studijní kartičky, ovšem na medicíně mnohdy ani to nestačí. Se zapamatováním bakterií mi ale naštěstí pomohl studijní nástroj zvaný „SketchyMicro“ – webová stránka, která formou různých (a různě humorných) vizuálních mnemotechnických pomůcek pomáhá se zapamatováním i těch nejobskurnějších faktů medicínského učiva. Například obrázek u tohoto článku reprezentuje bakterii salmonely (losos – anglicky „salmon“ – na talíři uprostřed), mezi jejíž vlastnosti patří motilita (mrskající se ocas), citlivost na kyseliny (citron), kapsula (skleněný poklop), nebo třeba schopnost způsobit osteomyelitidu (rybí kosti) u pacientů se srpkovitou anemií (srp) a spousta dalších, shrnutých v tomto jediném, lehce zapamatovatelném zobrazení. Každá bakterie je tak podobným způsobem vyobrazena na jednom takovémto obrázku, což těm z nás s vizuálně kontextuální pamětí vůbec umožňuje naučení se všech požadovaných detailů o více než 50 různých bakteriích. I díky SketchyMicro jsem tak všechny předměty zvládl úspěšně.

Po poslední zkoušce jsem pak mohl začít svou letní práci v laboratoři. Rozhodl jsem se tentokrát zapojit do výzkumu Dr. Bryana Luikarta, který studuje molekulární a buněčné původy autismu. Jedná se o moje první dvouměsíční „kolečko“ v jedné z biomedikálních laboratoří na Dartmouth – to druhé proběhne v létě po druhém ročníku medicíny. Na základě těchto letních praxí se pak rozhodnu, ve kterém výzkumném týmu strávím zbytek svého PhD studia. Teprve jsem sice začal, ale již jsem dostal svůj vlastní projekt, na němž budu toto léto pracovat. Je vzrušující být konečně v pozici PhD studenta – nikoli dobrovolníka nebo technika – a mít tak možnost se plně soustředit na to, co mě doopravdy baví. Navíc se jedná o velmi atraktivní téma: dostal jsem za úkol z dostupné literatury vytvořit protokol, podle něhož naše laboratoř bude moci vyprodukovat mutované myši injekcí systému CRISPR/Cas9 do zygoty – a pak jej i vyzkoušet v praxi. Jelikož se jedná o velmi novou a pokročilou genetickou technologii, mám radost, že se můžu věnovat něčemu v mé budoucí kariéře tolik použitelnému. K mému překvapení jsem navíc také už měl možnost použít i několik ze svých velmi specifických zkušeností z bakalářského studia, o nichž jsem si myslel, že se k nim snad již nikdy nevrátím (studium arborizace neuronů s použitím programu Neurolucida, Shollova analýza, atd.). Je tak skvělé vidět, jak se mé znalosti rozšiřují i zúročují zároveň.

A samozřejmě – mám teď v létě konečně po práci i nějaký ten volný čas: jednou týdně s kamarády chodíme na Pub Quiz, občas si zajezdím na kole na okolních cyklostezkách (na kole denně jezdím i do laboratoře), se spolužáky, kteří zde na léto zůstali, hrajeme tenis, fotbal či basketbal, a konečně jsem také začal využívat velmi dobře vybavenou školní posilovnu. Léto je v Nové Anglii opravdu krásné, a tak si je chci užít, než zase začne škola a s ní i další rok na mé cestě akademickým životem.