CUER

Pravidla sledují mnoho kritérií. Specifikováno je ledaco, například: maximální délka auta, povolená plocha fotovoltaiky, minimální dohled řidiče, poloměr zatáčení, kapacita baterií apod. Pravidla jsou také dynamická, což vede ke změnám designu. Během posledních několika závodů se však objevil vyhrávající typ, proti kterému členové ostatních  týmů neměli šanci, a tak ho napodobovali a vylepšovali. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům se CUER (některé týmy se totiž vůbec nemusí starat o peníze) rozhodlo vyhrát inovací. Začalo vyvíjet solárně poháněnou motorku pro WSC 2013.

V roce 2012 se ale pravidla dramaticky změnila. Auta nyní musejí mít čtyři kola uspořádané ve tvaru obdélníku jako má běžný automobil. V době této změny CUER už postavilo prototyp solární motorky a tak muselo začít znova. Celý proces designování, výroby a testování se tak nyní musí stihnout přibližně do jednoho roku. Náš tým použil z předešlého konceptu co mohl, což vedlo k převratnému designu, který tento rok vyhraje! Týmy obvykle vyprojektují auto tak, aby bylo nejefektivnější co se týče fotovoltaiky a teprve poté optimalizují aerodynamiku. CUER postupovalo opačným způsobem. Tým navrhl velice útlý aerodynamický tvar (jako vodní kapka) a poté ho optimalizoval pro fotovoltaiku.

Pro vítězství je třeba, aby se vozidlo pohybovalo velice rychle. Cestovat rychle s limitovaným zdrojem energie, který představuje sluneční záření absorbované solárními články, vyžaduje malý odpor vzduchu. Odpor závisí na geometrii auta. Při vysokých rychlostech si auto razí díru vzduchem, a tak čím menší díra, tím menší odpor vzduchu. Proto má naše auto tvar vodní kapky, je 4,5 m dlouhé a 0,8 m široké. Vzhledem k tomu, že solární panely nejsou částí aerodynamického povrchu - příkladem je naše předcházející auto Endeavour a pravidly zakázaný vyherní design - sluneční články se mohou natáčet a sledovat slunce. Toto navyšuje příjem energie o 15-20 procent. Naše auto používá články na bázi sloučeniny galia a arsenu, což jsou nejefektivnější solární články na trhu (cca 40 procent). Tytéž články se používají v kosmonautice např. na mezinárodní kosmické stanici ISS.

 Endeavour

Do CUER jsem se zapojil na začátku prvního termu v říjnu 2012. Vhledem k tomu, že celý projekt je velice komplikovaný a vyžaduje neuvěřitelné finance (potřebujme 500 000 liber, abychom projekt dovedli do konce), jsme rozděleni do týmů, jako Mechanici, Elektro, Aero, Kompozity a Bussiness. Během prvního náborového setkání vedoucí Kompozitů zajímavě hovořil o uhlovodíkových vláknech, a tak jsem se s myslí plnou obrazů uhlíkových nanotrubiček a vesmírných výtahů k tomuto týmu připojil. Byl jsem proto hluboce zklamán, když jsem po několika týdnech zjistil, že kladení uhlovodíkových vláken je v podstatě stejné, jako opravování laminátové lodě, ve které jsme kdysi s rodinou jezdili na vodu.

   Daphne

Moc se mi líbí být součástí takového týmu. Strávil jsem týden v Národním Centru Kompozitů v Bristolu, abych pomohl s výrobou uhlovodíkové skořepiny našeho auta. Naučil jsem se pracovat s CAD (Computer Aided Design - technické kreslení na počítači) a podobně. Celý projekt je neuvěřitelně zajímavý a samotná práce na něm je pro mě odměnou.       

Pro více informací navštivte www.cuer.co.uk

Krátké průvodní video na youtube.

http://www.youtube.com/watch?v=_uMB2Va635A&list=UUdLAEG5j8OM1cb-QiRasYeQ&index=6

Fotodokumentce: CUER