COVID-19

SARS-CoV-2 je nový přírustek do rodiny koronavirů, kam se také řadí například SARS, MERS nebo chřipka. Nakažení člověka SARS-CoV-2 bylo poprvé zaznamenáno 1. prosince 2019 v čínském městě Wuhan v provincii Hubei. První veřejné prohlášení o COVID-19 pak proběhlo až o 30 dní později a první hygienická a epidemiologická opatření pak vešla v účinnost během druhé poloviny ledna, kdy se také objevily první zahraniční případy. Do dnes se téměř 90 % případů COVID-19 vyskytuje na území Číny.

Koronaviry obecně u člověka většinou způsobují dýchací potíže a infekce dýchací soustavy. Stejně tomu je i v případě SARS-CoV-2, jehož chování je velice podobné chřipce – infekce provázená kašlem, rýmou, horečkou a případnými potížemi s dýcháním. Stejně jako u chřipky se drtivá většina případů COVID-19  projevuje pouze velice slabými příznaky, či je zcela bez příznaků. Avšak stejně jako u chřipky i pacienti zcela bez příznaků mohou být zdrojem nákazy pro ostatní. Riziko komplikací pak hrozí zejména starším lidem (lidé mladší 60 let jsou prakticky bez rizika) a lidem s oslabenou imunitou. U těchto pacientů se pak COVID-19 může rozrůst v zánět plic, multi-orgánové selhání, až smrt. Úmrtnost SARS-CoV-2 se v současnosti odhaduje na ~ 1,2 %. Obdobrná veřejnost však také připouští, že mnoho případů COVID-19 je neohlášených v důsledku mírných příznaků a tak realná mortalita může být mnohonásobně nižšší (~0,2 %).

Pokud bychom měli předpovídat jak se bude šíření COVID-19 vyvýjet, připadají v úvahu dva hlavní modely. Buď postupem času dojde k vymýcení SARS-CoV-2 jako tomu bylo v případě SARS na začátku minulé dekády, nebo se COVID-19 stane jednou z dalších běžných lidských viróz po boku chřipky. V současnosti je velice težké předvídat, jaký z těchto modelů nakonec zvítězí. Je však nutné poznamenat, že někteří odborníci předpovídají, že s nástupem jara a teplého počasí dojde k výraznému zpomalení šíření tohoto viru, což by bez pochyby pomohlo k jeho eliminaci.

Přestože je velice důležité tuto nákazu monitorovat a zabraňovat jejímu šíření na národní a mezinárodní úrovni, riziko nákazy pro jednotlivce je velice mizivé. Šance, že v Evropě propukne velice závažná epidemie, která ohrozí chod společnosti, je velice malá díky vysoké úrovni zdravotnictví. Mnohem větší riziko však je, že značné škody způsobí (jak se již do jisté míry děje) lidová panika a neopodstatněný strach z COVID-19. Jak jsem již zmínil – šance, že český občan vyhraje loterii a nakazí se COVID-19 je mizivá. Přehnaná reakce jakožto hromadění potravin a zdravotnických potřeb (jako jsou například roušky a respirátory, které jsou v každodenním dění nepotřebné a neúčinné, jelikož je většina obyvatel neumí správně používat) způsobí jejich nedostatek v místech, kde jsou opravdu potřeba, což může dost možná přispět ke zhoršení situace a ve výsledku vyššímu riziku pro každého.

Kde však hrozí riziko ochromení společnosti v důsledku COVID-19 jsou země druhého a třetího světa (například v Africe, či Jihovýchodní Asii), kde je veliká šance, že rozšíření této nákazy přetíží místní zdravotnické systémy, což by ztížilo jakékoliv snahy o vymýcení SARS-CoV-2. Proto bychom se měli také soustředit na pomoc těmto zemím, jelikož to usnadní celosvětový boj s COVID-19 a ve výsledku se tato pomoc vyplatí díky zamezení hlubších ekonomických problémů.

V případě, že člověk pak pociťuje příznaky chřipky, byl v nedávné době v nákazou ohrožených oblastech (Čína, Írán, Itálie), nebo byl v kontaktu s nakaženou osobou, je nejlepší se po dobu 10-14 dní izolovat od kontaktu s ostatními, aby tak nedošlo k případnému šíření nákazy. Pokud se příznaky zhoršují, doporučuje se zavolat svému praktickému lékaři, místní hygienické stanici, či na linku 112. V žádném případě by se člověk pak neměl vydávat k lékaři osobně, jelikož hrozí infekce dalších jedinců. Každopádně, šance, že kdokoliv čtoucí tento příspěvek bude v dohledné době nakažen COVID-19 se blíží nule. Hodně zdraví, pevné nervy a chladný rozum Vám všem!