Co mi pomáhá zůstat v klidu

Druhý trimestr druhého ročníku je skoro za mnou a proběhl docela klidně a radostně. Máme o něco méně přednášek a esejí, jelikož zkouškové se nemilosrdně blíží a zbylý čas navíc je třeba věnovat přípravám. Přestože se samozřejmě dost bojím a budou to nejspíš nejtěžší zkoušky, co mě kdy potkají, jsem ráda, že se mi docela daří udržovat si duševní pohodu.

Když se snažím zrekapitulovat, čím to je, napadají mě následující útržky z posledních dvou měsíců: procházky přírodou s kamarádkami, La La Land, tulipány z Tesca, zumba několikrát týdně,  muzea a galerie, horká čokoláda a skupina českých přátel, se kterou vaříme večeře, hrajeme deskovky a diskutujeme o životě. Psychohygiena má holt mnoho různých podob.:)

Díky těmto radostem mě zatím stres ze zkoušek nepokořil, přestože je doplněný přípravou výzkumného projektu, výběrem předmětů na příští rok a náhlým uzavřením fakulty psychologie (na dva roky!), kvůli nálezu azbestu. Život v Oxfordu je tudíž stále rychlý a chaotický, ale daří se mi to zvládat bez přílišné paniky.


Co mi pomáhá zůstat v klidu
Co mi pomáhá zůstat v klidu
Co mi pomáhá zůstat v klidu
Co mi pomáhá zůstat v klidu
Co mi pomáhá zůstat v klidu