červen 2020

Najít motivaci pracovat, když člověk před sebou nemá vidinu koncertů a jiných příležitostí vystupovat  se ukázalo být velmi těžké, a tak přestože jsem se samozřejmě snažil udržet hráčsky ve formě, jsem si našel čas věnovat se i věcem, které bych za normálního režimu nestihl. Učil jsem se francouzsky, četl nebo se mohl intenzivněji věnovat hře na klavír.

Velmi brzo se ale začaly objevovat různé způsoby, jak se opět zviditelnit, a to hlavně na sociálních sítích. Nejčastější formou příspěvku bylo video o několika okýnkách, kde v každém okýnku byl jeden hráč, ale každý na různém místě (většinou u sebe doma). To tvořilo dojem, že hrají spolu, ale ve skutečnosti museli všichni nahrát své stopy zvlášť a vše pak dát dohromady. Tímto způsobem se snažili na sebe upoutat pozornost ansámbly od dua až po celé symfonické orchestry. Oblíbené bylo také hrát „sám se sebou“, kdy pak každém okýnku seděl ten samý člověk. Velmi se také zvýšila produkce streamovaných koncertů, a to jak z prázdných koncertních síní, tak z obýváků umělců.

Já jsem měl příležitost si zahrát i například v rámci projektu Hrajeme do oken, který zprostředkovával hudbu pro seniory zavřené v domovech. Ukázalo se, že takové koncerty potěšily nejen své diváky, ale i mě, že jsem mohl opět zahrát před publikem.

Co se školy týče, už koncem března se nám spustila on-line výuka. Dějiny hudby jako přednášky na YouTube mi velmi vyhovují, sám si člověk může naplánovat, kdy se na ně podívá, a navíc, když mi něco unikne stačí dvojklik na levou stranu obrazovky a profesor zopakuje poslední jednu či dvě věty. I hudební teorie přes Zoom mi byla velmi sympatická. Bylo sice nutné „dorazit“ v určený čas, ale bylo možné si jí užít z pohodlí domova. Bohužel výuka nástroje přes internet, se s tou normální nedá srovnávat. Jelikož je v hudbě často nutné se zabývat naprostými nuancemi, tak ani s pokročilejším vybavením nemůže zvuk dosáhnout takové kvality, aby byla výuka plnohodnotná.

Do Drážďan jsem mohl konečně dorazit na začátku června. Ačkoliv stále platí mnohá opatření, jako například, že škola je v neděli zavřená nebo že se dokonce semestru nebudou konat žádné skupinové přednášky a co hůř, žádné koncerty, cítím, jak už se mi povinnosti pomalu hromadí a času mám méně a méně. A to je pro mě samozřejmě dobrým znamením, že se věci vracejí do normálu.

Odkazy:

Trio v karanténě (vytvořeno v aplikaci ACapella)

https://www.facebook.com/1464735386974168/posts/2872144526233240/

Koncert bez publika streamovaný na Mall.tv (44:53 – Trio Incendio)

https://www.facebook.com/malltelevize/videos/3082315658457867/