Barcelona 2013

Nejdřív bych Vám chtěla povědět o mém příjezdu. Přiletěla jsem na letiště Barcelona El Prat 14.března kdy se začalo oteplovat. Moc jsem se těšila na to, až uslyším španělštinu všude okolo mě, byla jsem na to zvyklá z Panamy. Mezi španělštinou na Panamě a v Barceloně, když mluvím o španělštině a ne o Katalánštině, je určitě rozdíl ve výslovnosti, v používání slov ve větě a vůbec používání slovní zásoby. Barcelona je hlavní město regionu Katalánska, kde se hovoří Katalánsky. Někdy jsem se setkala s pocitem zmatenosti, když se začalo mluvit Katalánsky, jako například v mé taneční škole ESCOLA LUTHIER, kde na mě profesoři hovořili napůl Katalánsky a napůl španělsky. Tuto školu jsem navštěvovala po dobu 2 a půl měsíce každý druhý den v týdnu a pracovala na taneční technice Simmonson a Horton. To jsou techniky, které pomáhají tanečníkům soustředit se na jejich těla v prostoru, zpevňovat tělo používáním svalů přírodními a repetitivními cviky atd. V červenci se škola zavřela a začaly prázdniny. Začala jsem si hledat práce všeho druhu, abych získala co nejvíce zkušeností. Také jsem se přestěhovala do nového bytu dál od centra, zato do areálu s parkem a pěknou přírodou. Toto místo se jmenuje Esplugues de Llobregat. Po mém přestěhování jsem začala učit angličtinu dvě holky od 9-12 let v jedné rodině blízko mého bydliště. Začátkem září jsem je také doprovázela ráno do školy. Učila jsem je od července až do minulého týdne. Moc jsme si léto užily, povídaly jsme si v angličtině o tom, jak jsou jazyky v dnešní době důležité a proč, a o víkendech jsme plavaly v moři.

Já jsem práci hledala už od června. Šla jsem na interview do INDITEXU, což je španělská módní firma, která distribuuje pracovníky do módních poboček jako je Zara, Berschka, Poul&Bear či Stradivarius. Vzali mě a já nastoupila do Zary Diagonal v centru Barcelony. Zde jsem pracovala 2 a půl měsíce. Denně jsem řešila různé situace, někdy náročné, se zákazníky i spolupracovníky. Sem tam jsem cítila jazykovou bariéru, protože jsem v obchodě používala spoustu terminů, které jsem nikdy neslyšela. Tento obchod Zara byl umístěn v centru Barcelony, což znamená místo plné turistů. Díky mým jazykovým zkušenostem jsem několikrát pomohla mým kolegyním s náročnou situací s cizinci z Anglie, Ruska, Německa apod.

V tuto dobu jsem měla 3 a více prací - Zaru, doučování angličtiny a hlídání dětí, uklízení. Během této doby jsem neměla skoro žádný volný čas, ale když přeci jen, tak jsem ho trávila s mým přítelem, který mě přiletěl do Barcelony navštívit. Po Barcelone jsme jezdili jen na kole, do práce, z práce, nakoupit, takže jsme město poznali v podstatě celé. Také jsem začala překládat několik knížek ze španělštiny do angličtiny nejen proto, že mě to bavi, ale také proto, abych se začala připravovat na následující akademický rok, ve kterém se budu zabývat hlavně překladatelstvím.

V polovině srpna, čili před měsícem, jsem se rozhodla odletět z Barcelony na konci měsíce, abych si vše připravila do začátku školy. V tuto dobu se mi ale naskytla úžasná pracovní příležitost...

Jeden den jsme jeli na večeři do pizzerie blízko Espanya náměstí v centru Barcelony. Po tom, co jsme dojedli tu nejlepší pizzu, dali jsme se do řeči s vlastníky pizzerie. Byl to mladý pár, David z Macedonie a Anastazie z Ukrajiny. Již 7 let bydlí ve Španělsku a živí se tímto místem, jejich pizzou. Oba tedy hovoří plynně španělsky, anglicky, německy, albánsky, ale pro nás všechny bylo nejpohodlnější hovořit španělsky, protože jsme na to zvyklí. Po čase mi dali možnost pracovat tam. Práci jsem vzala a od konce srpna jsem tam začala pracovat až do 25. září. Denně jsem řídila restauraci/bar sama. Byl to skvělý zážitek. Ráno jsem vzbouzela holky, které jsem doučovala angličtinu, vodila je do školy a odpoledne od 4 jsem byla v práci až do 1 či do 2 do rána. Užívala jsem si řízení místa sama, hovořila se zákazníky, někdy v mnoha jazycích.

Nyní se dívám zpět v čase a říkám si, že jsem toho stihla opravdu hodně během uplynulých měsíců. Vydělávala jsem si sama na nájem a na životní náklady, učila se, tančila a sportovala, pracovala a navíc jsem si našla spoustu nových přátel. Jsem upřímně trochu unavená, protože jsem letos neměla žádné prázdniny, ale všechno tohle stálo za to a já se momentálně moc těším na návrat na Univerzitu v Chesteru, kde úspěšně ukončím 4leté studium. O mých dalších plánech a akcích se dozvíte v mém příštím blogu.