2018 bude dobrý rok

Minulý rok jsem se nemohla dočkat, až můj čas zde skončí, ale teď doufám, že tu budu co nejdéle a zažiji vše, co mi může Reading nabídnout. V posledních pár týdnech jsem se začala věnovat pár novým projektům a už se nemůžu dočkat, až se o ně budu moc podělit se světem, ale o pár z nich už vám mohu říci teď.

V roce 2018 jsem se po hlavě pustila do několika projektů. Pro mě aktuálně nejdůležitější je moje tříměsíční praxe jako takzvaný „research assistant“, což je pozice, ve které spolupracuji na psychologickém experimentu na Oxfordské univerzitě. Je požadavkem v mém kurzu na univerzitě, aby každý student měl nejméně 80 hodin praxe v oboru. Pracuji teď tedy v nemocnici John Radcliff v Oxfordu a mým hlavním úkolem je vykonat s účastníky experiment. Domluvit se přes email, kdy do nemocnice dorazí a potom s nimi krok pro kroku projít celý experiment a nahrát na počítač jejich odpovědi. Studie, na které pracuji, se zabývá procesem učení spojeným s bolestivými podněty. Většina lidí by řekla, že toto téma nepatří mezi nejzábavnější, tak se nebudu rozepisovat do detailu, ale pokud by kdokoliv měl jakékoliv otázky, tak se nebojte se na mě obrátit. Za tu krátkou dobu, kterou jsem zatím na tomto experimentu pracovala jsem získala mnoho nových znalostí z oboru a naučila jsem se jak se správně provádějí psychologické experimenty a jak dokážou být některá pravidla ohledně bezpečí a instrukcí přísná. Prozatím byl tento projekt velice obohacující a jsem za tuto příležitost velice vděčná a myslím si, že zkušenost z tohoto projektu mi přinese hodně i do budoucí kariéry.

Další projekt, který mě v poslední době velice oslovil je, že jsem se stala členkou týmu „MeeTwo“. Ne, nemá to nic společného s nedávným internetovým trendem „Me Too“, ale sdílí s tímto trendem podobné téma. „MeeTwo“ je relativně nový projekt, kterým vznikl v roce 2016 a pomáhá mladým lidem s jejich psychologickými problémy. Toto probíhá celé formou aplikace, kterou si může kdokoliv volně stáhnout. Každý nový uživatel si vybere náhodně vybrané anonymní jméno a mohou psát příspěvky o svých osobních problémech bez toho, aniž by někdo věděl, že jde právě o ně. Všichni uživatelé potom mohou tyto příspěvky okomentovat, většinou buď se slovy útěchy a nebo s pomocnou radou. Tento styl komunikace tvoří bezpečné prostředí pro lidi, kteří se potřebují se svými problémy někomu svěřit a zároveň jim někdo hned může poradit nebo pomoct. Já jsem člen takzvaných „super peers“, kteří moderují obsah v aplikaci (musíme se ujistit, že žádné komentáře nejsou negativní, a tak všechny kontrolujeme před tím, než se zobrazí v aplikaci) a také se starají o celkové fungování aplikace jako takové. Zatím je tento projekt opravdu skvělý, protože se obsah soustředí přímo na obor, kterému bych se chtěla v budoucnosti věnovat. Dalším důvodem, proč je tento projekt pro mně tak úžasný je, že je tato práce velice prospěšná a hned vidím pozitivní odezvu od uživatelů, kteří zde píšou jak jim aplikace pomohla a že jsou všem moc vděční. Myslím si, že je to perfektní způsob, jak se dostal ke generaci, která je závislá na mobilech a přitom jim co nejvíce pomoci.

Všechno ostatní v mém životě je pořád celkem stejné. Podařili se mi dobré výsledky ve zkouškách v prosinci a nemám žádné problémy s aktuálními spolubydlícími. Bydlím s moc přátelskou skupinou lidí se kterou je zábava, ale i ví, co je v životě důležité. V mé práci barmanky jde všechno lépe než kdy dřív. Děkuji, že jste si udělali chvíli a dočetli příspěvek až sem a uvidíme se příště.