1 ROK

Člověk je najednou tak nějak sám na své problémy, musí myslet na „dospělé věci”, jako je placení elektřiny, plynu, nájmu apod. (celkově jsem si uvědomila, že dospělý život je z velké části o placení). Naštěstí ale tuto změnu nevnímám tak negativně. Naopak, za tento rok, kdy jsem změnila bydliště, školu, komunitu lidí v mém okolí, práci a mnoho dalšího, jsem opravdu zjistila, co mě baví a naplňuje. Naučila jsem se také trávit čas jen sama se sebou, což je dle mého názoru opravdu důležité. Také jsem se smířila s tím, že ne vše se dá naplánovat, a že zkrátka čas od času se nám stávají nečekané věci, které vše změní. To je jeden z důvodů, proč nejsem zbytečně nervózní z toho, že nemám jasnou představu, kde bych se chtěla vidět například za 10 let, protože je mi jasné, že i za 1 rok může být všechno naprosto jinak. Samozřejmě mám řadu „to do listů”, co všechno chci stihnout a udělat, ale slouží mi pouze jako motivace neustále se někam posouvat, ať už v akademickém, pracovním nebo osobním životě.

Ať už jsem si jakkoliv myslela, že jsem na tento život připravená, nebyla jsem. Asi to ani není možné a určitě si stále zvykám. Například si stále zvykám na hektický život v Praze, kdy každý někam spěchá a vás to nutí spěchat také (což není vždycky špatně - člověk je hned o něco produktivnější). Studium na vysoké škole jako takové je ale celkem zábava, dokud nepřijde zkouškové. To už taková zábava není. Já jsem měla štěstí a všechny zkoušky úspěšně zvládla na první pokus. Díky různorodosti předmětů jsem se dozvěděla spoustu nových věcí a rozšířila si obzory například v právu, které mi ze začátku dělalo docela problémy. Na druhou stranu se těším na další ročník, kdy budu mít předměty, které už nebudou tak rozsáhlé, ale budou se opravdu specificky týkat mého oboru. 

Za tento rok jsem si našla spousty nových přátel, novou práci, zažila spousty skvělých akcí, na které ráda vzpomínám, věnovala čas sama sobě více, než kdy předtím a celkově jsem se snažila zaměřit na věci, které pokládám já sama za důležité a smysluplné.