Rodinná nadace Kellnerových se soustředí na vzdělávání. Jen loni na projekty s ním spojené rozdala 159 milionů korun. Za jedenadvacet let existence nadace věnovala 1,85 miliardy korun. "Pro paní Kellnerovou je rodinná nadace velmi osobní záležitost ," říká Petra Dobešová. Ta je od roku 2019 členkou správní rodinné rady nadace, od loňského roku také ředitelkou školy Open Gate, vlajkové lodi této pomoci. Rádi bychom se přičinili, aby v dětech zůstala láska k celoživotnímu učení," říká. Finanční pomoc nadace proto směřuje kromě Open Gate také do zahraničních stipendií, ale předně do podpory samotných učitelů na více než stovce veřejných škol. Protože bez učitele by to nešlo.
zdroj: Newstream Club
21. 09. 2023
10 minut čtení
Rodinná nadace Kellnerových se věnuje především vzdělávání. Jaká je za tím myšlenka?
Chceme, aby Česko bylo prosperující demokratickou zemí, a proto se soustředíme na vzdělávací projekty, které připraví žáky a studenty na výzvy současného světa. Kellnerovi mají za to, že vzdělanější populace je předpokladem budoucí prosperity Česka. Začalo to už v roce 2002 myšlenkou vybudovat školu Open Gate, což je dodnes pro rodinu taková srdcová záležitost. Na to pak navázal projekt Univerzity, díky kterému mohou čeští studenti studovat na prestižních univerzitách v zahraničí. Kellnerovi pak přemýšleli o tom, jak docílit toho, aby jejich filantropické aktivity měly dopad na co nejvíce dětí. Z toho vznikla myšlenka projektu Pomáháme školám k úspěchu, který se zaměřuje na žáky a učitele státních základních škol.
Co v projektu Pomáháme školám k úspěchu sledujete, na jaký způsob vzdělávání se soustředíte?
Pro Kellnerovy bylo vždy důležité vidět na konec řetězce, vidět výsledek. Když se projekt vymýšlel a rozjížděl, vyšlo z mezinárodních srovnávacích testů v rámci OECD, že čeští žáci se začínají propadat v žebříčcích čtenářské a matematické gramotnosti. Kellnerovi proto začali hledat způsob, jak pomoci školám, aby se tyto výsledky zlepšily.
Zapojení učitelé se zaměřují na rozvíjení čtenářství a pisatelství a také kritickou gramotnost. To vše děti potřebují k tomu, aby uměly kriticky přemýšlet a ptát se. Naším cílem je, aby se dokázaly v dnešní době zorientovat a byly připravené pořád se učit něco nového.
Vezměte si předškolní děti. Do první třídy se těší a nasávají vědomosti jako houba. Ale často se stává, že v určitém okamžiku tuto lásku k učení ztrácí a z učení se stává povinnost. Rádi bychom se všemi našimi aktivitami přičinili o to, aby v dětech láska k celoživotnímu učení zůstala. Jde nám o to, aby si dokázaly získat a vyhodnotit informace, které jim někdo předkládá, aby se uměly ptát, aby byly zvídavé.
Jak konkrétně podpora základním školám vypadá?
Vytvořili jsme tým pedagogických konzultantů. Jsou to učitelé, kteří ve školách zapojených do projektu Pomáháme školám k úspěchu motivují učitele k diskuzi o výuce a učení dětí. Sama jsem měla možnost zúčastnit se školení mezinárodních zahraničních škol, a vždy mě překvapilo, jak se o vzdělávání umějí bavit. Třeba o tom, jak změnit pedagogický postup, když se některé děti neučí. Rozebírají tam, proč si děti nedokážou znalosti udržet. Jako v kterékoli jiné činnosti i u té učitelské, je důležité neustále přemýšlet o pedagogickém procesu a hledat, co lze zlepšit. V českém prostředí často učitelé nechtějí před dětmi odkrýt, že jim něco nejde. Prvním krokem, jak něco zlepšit, je přiznat si, že to nefunguje úplně dobře, nebo že by to mohlo být ještě lepší. Naším záměrem je vytvářet komunitu učitelů, kteří se nebojí zvát do svých hodin kolegy, mluvit s nimi o tom, co vidí, konzultovat s nimi své postupy. Tohle nikde nevyčtete, to musíte zažít. Podstatné je, aby těmto aktivitám byl nakloněn i ředitel a zřizovatel, bez jejich podpory to nejde.
Ve vzdělávání bohužel neexistuje žádná rychlá cesta. Chceme učitele pořád posouvat, udržet jejich zájem o nové metody výuky. Takové prostředí a kulturu se snažíme ve školách vytvářet.
Takže se primárně nesoustředíte na výuku žáků, ale na zlepšování schopností učitelů. Jaký finanční vklad do toho rodinná nadace Kellnerových dává?
Kvalitní výuka a schopnosti učitelů jsou spojené nádoby. Nelze jedno bez druhého. Bez dobrých učitelů ochotných se nad svou prací zamýšlet a zlepšovat se žáci nebudou učit s radostí a pravděpodobně nebudou mít tu správnou motivaci. Přispíváme školám ročně přibližně 40 miliony korun, které míří na společné akce dalšího profesního vzdělávání pedagogů a odměny pro pedagogické konzultanty.
Aktuálně máme v projektu 113 škol a 3000 zapojených učitelů. Ještě větší máme radost z toho, že naše aktivita má vliv na vzdělávání 40 tisíc žáků českých základních škol.
Jak vybíráte školy do svého projektu? A zvětšujete stále svůj záběr?
Prioritou pro nás je vytvářet učící se komunity a spolupracující školy ve všech krajích. Původně jsme se domnívali, že škola zapojená do projektu se stane vzorem pro ostatní školy v regionu. Ale zjistili jsme, že je dobré mít v každé škole kontinuální podněty. Učitelé totiž mají tolik povinností, že v situaci, kdy je nebudeme dlouhodobě motivovat, mohli by upadnout zpět do určité rutiny. Díky nám se setkávají se stejně smýšlejícími kolegy, kterým záleží na tom, aby děti maximálně využily svůj potenciál a rády se učily.
Chodíte i vy sama osobně do škol, které máte ve svém projektu?
Ano, ale nemohu to kvůli pracovnímu vytížení dělat tak často, jak bych si přála. Ale kdykoliv v nějaké „naší“ škole jsem, učící atmosféra na mě doslova sálá. Děti jsou tam rády, hlásí se, spolupracují. Často to není taková ta frontální výuka, kde sedí v lavicích. Mnohdy pracují ve skupinkách, diskutují. Vyplňují pracovní listy, potom si výsledky kontrolují navzájem, bez učitele. Umí si dávat zpětnou vazbu, učí se spolupráci. Což jsou dovednosti dobré pro život, kdekoliv se ocitnete. To je ta přidaná hodnota.
Vlajkovou lodí rodinné rodiny Kellnerových je škola Open Gate. Jak se do této prestižní školy vlastně dítě může dostat?
Tady bych to ráda upřesnila. Nadace Kellnerových podporuje pouze ty studenty soukromého gymnázia Open Gate, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodněných poměrů. Když škola před 18 lety vznikla, úplně původní myšlenka byla, že bude určena výhradně pro děti z dětských domovů, z náhradní péče nebo pro děti matek samoživitelek.
Veřejná představa o Open Gate však je, že je to škola pro prominenty. Jaký je poměr mezi sociálně slabými a dětmi boháčů?
Ze začátku bylo na gymnáziu sto procent dětí se stipendii od rodinné nadace Kellnerových. Ale protože škola měla dobré výsledky a byl o ni zájem, otevřela se i ostatním dětem, a navíc se rozšířila i o základní školu. Ta je pouze pro děti platících klientů. Aktuálně je na gymnáziu Open Gate podporována naší nadací zhruba třetina studentů, což znamená, že mají hrazeno celé školné a bydlí na kolejích, aby na děti mohli učitelé působit nejen akademicky, ale i výchovně. Zbytek studentů je platících.
Zejména pro děti ze znevýhodněných poměrů jsme taková druhá rodina. Pro každého není samozřejmé, že si ráno vyčistí zuby, ustele postel a zkontroluje aktovku nebo, že si jen tak může s někým povykládat o zážitcích ze školy. Vychováváme děti k tomu, že si mohou den strukturovat. Máme tři kroužky týdně, aby si děti vyzkoušely, co je baví. Což je i jistý způsob psychohygieny.
Vždy mi dělají radost studenti, kteří mají za sebou pozoruhodnou cestu. Pamatuji si konkrétní případ, kdy do Open Gate nastoupil sirotek, drobný, ztracený chlapec. V očích měl jistou jiskru. Po osmi letech odmaturoval a nastoupil na vysokou školu. Před měsícem jsem od něj dostala zprávu, že získal titul magistra a je první ze stovky dětí z onoho dětského domova, z nějž přišel, který má vysokoškolský titul.
Jaké procento „vašich“ dětí se dostane na vysokou školu? Předpokládám, že sledujete tyto statistiky.
Zase bych to rozdělila. Pokud se bavíme čistě o studentech se sociálním stipendiem, což je něco, čím se mezi středními školami Open Gate vymyká, je jejich úspěšnost přijetí na vysokou školu přes 90 procent, což je srovnatelné s těmi bez stipendia. To je ale výsledek dlouhodobé práce, která začíná už před příchodem dítěte do školy. Vybíráme si motivované děti, které to nemají v životě jednoduché a nabízíme jim různé přípravné kurzy. Dítě totiž může být na gymnázium přijato pouze na základě jednotné přijímací zkoušky, a to v konkurenci ostatních dětí, které žádnou nouzí netrpí, platí si doučování a mají podporu rodiny. My tedy otevíráme bránu i pro děti, které nejsou v rodině podporovány, ale přijímačky musejí dát na první dobrou.
Open Gate dosahuje dlouhodobě výborných výsledků jak v české maturitě, tak v mezinárodní maturitě IB, která je hodně náročná – a to bez ohledu na zázemí dětí – i díky tomu, že zachovává malý počet dětí ve třídě.
Klade Open Gate kromě přístupu, o kterém jste mluvila, důraz třeba i na nějaké konkrétní předměty, na angličtinu, cizí jazyky?
Vzhledem k tomu, že škola akcentuje mezinárodní maturitu, automaticky dává velký důraz na angličtinu. Angličtina musí být na opravdu hodně vysoké úrovni. K nám se dostávají i děti, které s angličtinou předtím vůbec nepřišly do styku. Samozřejmě rozvíjíme dovednosti ve všech možných oblastech, ale primárně v dovednosti cizích jazyků. Ty otevírají brány k dalším možnostem. Brexit i COVID nám trošku zahýbal se statistikami umístění studentů. Ale platí, že většina studentů Open Gate míří na zahraniční školy. Do Velké Británie, Švýcarska, Nizozemska či Německa. Tam všude mají anglické programy.
Na podporu českých studentů bakalářských oborů na zahraničních univerzitách se zaměřuje váš další nadační program. Co je cílem této nadační "nohy"?
Uvědomujeme si, že ne každý student a jeho rodina má takové finanční zázemí, aby si mohl takové studium dovolit. Čeští studenti, kteří se hlásí na zahraniční univerzity, proto mohou grant od nadace využít nejen k zaplacení školného, ale třeba i ubytování nebo jiných nákladů spojených se studiem. Je pro nás také hodně důležité, aby studenti získané zkušenosti přinášeli zpět do Česka.
Se studenty se snažíme udržovat dlouhodobé vztahy a budovat komunitu, a proto pro ně pořádáme různé akce a setkání, aby si mohli navzájem vyměňovat zkušenosti.
Jak se může student o grant nadace ucházet? Jak velkou částku může získat?
Program je otevřen všem absolventům českých středních škol. Ti nám musejí vždy na začátku kalendářního roku, tedy ještě před maturitou, doložit předběžné náklady na studium a příjmy rodičů. V příštím školním roce Nadace Kellnerových rozdělí mezi 64 stipendistů téměř 15 milionů korun. Letos máme 17 nováčků, ostatní nadace podporuje druhým až čtvrtým rokem. Výše stipendia je individuální a záleží na poměrech studenta, oboru a konkrétní zemi studia. Částky se pohybují od několika desítek tisíc korun ročně až po milion korun.
Na jakých školách studenti, které podporujete, studují?
Stipendisté si pro svá studia vybírají renomované univerzity, například University of Oxford, University of Cambridge nebo Boston University. V posledních letech preferují kromě Velké Británie i univerzity ve Švýcarsku a Německu, nově také v Dánsku. V tomto akademickém roce budou naši stipendisté studovat na 51 univerzitách ve 13 zemích. Dvě třetiny studentů se budou věnovat studiu technických a přírodovědných oborů, zbytek připadá na společenské a umělecké obory.
U vzniku nadace rodiny Kellnerových stála Renáta Kellnerová, manželka zesnulého Petra Kellnera a dosud šéfka této nadace. Po smrti manžela se ale musela více zapojit do vedení celé skupiny PPF. Věnuje se Renáta Kellnerová ještě nadační činnosti?
Pro paní Kellnerovou je rodinná nadace velmi osobní záležitost. Každý týden se pravidelně potkáváme. Zajímá se o jednotlivé projekty, rozhoduje o jejich dalším pokračování. Podílí se na vytváření strategií. Je v nadaci velice osobně angažovaná.
Líhne se nějaká nová myšlenka, nový směr kolem nadace rodiny Kellnerových? Nebo je celý projekt stabilizovaný?
Mně se na Kellnerových líbí, jakou péči a čas vzdělávacím projektům věnovali a věnují. A také odhodlání a energii. Všechny naše projekty jsou stabilní a chceme v nich pokračovat. S odchodem pana Kellnera se sice nové projekty na čas zastavily, ale hledáme cesty, jak aktivity nadace rozšiřovat. Jednou z těch větších je třeba výstavba onkologického centra v areálu Motolské nemocnice, které ponese jméno Petra Kellnera. Kromě tří hlavních vzdělávacích projektů, o kterých jsme mluvili, podporujeme i různé organizace nebo osoby i individuálními dary. Firemní nadace PPF a rodinná nadace Kellnerových loni spojily síly a věnovaly 100 milionů korun na podporu ukrajinských uprchlíků. Tyto peníze šly na to, aby se ukrajinské děti u nás dokázaly dobře integrovat a naučily se česky. Z toho 50 milionů korun jsme věnovali na učebnice českého jazyka pro cizince. Také jsme podpořili odborné jazykové kurzy češtiny pro ukrajinské absolventy středních škol, aby se tito mladí lidé mohli hlásit na české vysoké školy a studovat v češtině.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION