Výuková videa

Záznam z hodiny čtení ve 2. třídě ukáže, jak se děti učí porozumět důležité čtenářské strategii – vytváření souvislostí. Jedná se o první ze šesti strategií a mnoha čtenářských dovedností, které budou děti každý den trénovat v pracovních listech publikace Čteme s porozuměním každý den, 2. třída. Video zachycuje, jak paní učitelka představuje dětem změny, které je čekají v druhém díle této publikace. Celý první díl (Čteme s porozuměním každý den, 1. třída) již mají za sebou. Žáci jsou tedy zvyklí na tento způsob práce a vykazují velké porozumění textu i otázkám, které na danou dovednost míří. Žáci uvažují metakognitivně – vědí, jak čtenářské dovednosti fungují a jak je popsat, teď se učí podobně uvažovat i o vybraných strategiích.

V ukázce naleznete inspiraci pro práci s prožitkovým textem v první třídě. Tuto výuku někdy nazýváme čtení s nečtenáři, to proto, že se děti ještě teprve učí číst. Žáci trénují předvídání dalšího průběhu příběhu, využívají různé pomůcky. Učí se formulovat své myšlenky a nacházet důležité myšlenky příběhu.

Na záznamu uvidíme dílnu čtení ve 3. ročníku. Žáci čtou v daném pololetí jakoukoli knihu z žánru fantasy. Záznam je příkladem pokročilé dílny čtení, ve které jsou již žáci rozečtení (dílna čtení v této třídě probíhá od 1. třídy), a proto se učitelka rozhodla zúžit jim výběr na jeden žánr. Žáci mají vícekrát během hodiny možnost volby a na úkolu mohou pracovat i v následující dílně čtení. V hodině jsou patrné všechny fáze a postupy, které jsou pro tento formát typické (minilekce a modelování, čtení v duchu, sdílení).

Záznam z dílny čtení v 8. ročníku nám ukáže, jak se při dílně čtení dá zapojit i poučení poměrně „teoretické“ – pochopení toho, jaký význam pro čtenáře a čtení mají některé nejzákladnější pojmy. V této hodině žáci ke své slušné znalosti třídění druhů a žánrů krásné literatury přidávají osobní zkušenost s tím, jak jsou žánrové rysy v textech vyjádřeny, jak je možné si jich povšimnout a jak podle nich probíhá čtení i prožitek. Žáci po vstupní rekapitulaci znalosti o literárních druzích a žánrech dostali k volné četbě v 15 minutách komplexní úkol: Přepsat ho jako pohádku, nebo jako baladu, anebo jako bajku. Svou znalost rysů žánru a jejich prostředků uplatnit pro svůj úsek textu, tedy nejen je vyjmenovat, ale skutečně z nich tvořit. Tato hodina s dílnou čtení je příkladem toho, jak je možné propojit ve výuce jednak rozvoj skutečného čtenářství (skrze četbu žákem vybraného vlastního textu) s poskytováním poznatků obecných, které však mohou a mají žákovo čtení dál obohacovat a posouvat ho na vyšší úroveň čtenářského rozvoje.¨

V první části videa nahlédneme do dílny čtení v 7. ročníku - žáci představují svou knihu, dávají si zpětnou vazbu, formulují svá ocenění a doporučení. Ve druhé části ukázky odhadují žáci žánr spolužákovy knihy, svůj odhad podkládají argumenty. Učitelka při práci využívá RWCT metody. V poslední části videa nás paní učitelka seznamuje se strukturou hodiny a dílnou čtení ve své třídě i přínosy takto vedené hodiny, nabízí své tipy a doporučení.

Záznam z hodiny čtení v 1. třídě ukáže, jak děti samostatně předvídají z obrázku a textu, hledají v textu důkazy a zdůvodňují své předpovědi. Paní učitelka pracuje s publikací Čteme s porozuměním každý den (1. třída) a učí děti vedle předvídání i dalším důležitým čtenářským dovednostem a strategiím (hledání hlavní myšlenky textu, určování postav a prostředí, rozlišování mezi fantazií a realitou, porovnávání a určování posloupnosti).

Prostřednictvím záznamu nahlédneme do vyučovací hodiny češtiny do ZŠ Kunratice v Praze. Paní učitelka Jana Kopecká provází žáky druhé třídy čtenářskou hodinou, jejímž tématem je jeden z lidských smyslů - zrak.

Video nám ukáže jak také může vypadat hodina Českého jazyka v první třídě, kde jsou zastoupeny děti různých čtenářských úrovní.

Zamysleme se nad principy, jak vést dílnu čtení. Jaké jsou cíle dílny čtení? Jak pracovat s chybou, jak dávat doporučení a mnoho dalších tipů pro vedení úspěšných dílen čtení. Ukázka kombinuje záznam ze semináře Dílna čtení a reálně vedenou dílnu čtení v 6. a 8. třídě.

Jak začít s dílnou čtení v první třídě? Kdy s dílnou začít? Jaké by měly být první korky? Vyslechněte si zkušenosti dvou učitelek na 1. stupni

Záznam z dílny čtení nám ukáže, jaká pravidla v ní platí a proč. Uvidíme, jak děti už v 1. ročníku ZŠ mohou číst a sdílet své porozumění a postřehy. Můžeme promýšlet, čím jsou dílny čtení přínosné u tak malých čtenářů pro rozvoj žákova čtenářství. Díky metodě Poslední slovo mám já , kterou učitelka k dílně čtení připojila, uvidíme, jak dětem záleží na tom, aby své čtení zvládly a aby se s ním uplatnily: své porozumění chce každé sdílet s druhými a zažít to, že jeho osobní pochopení textu má mezi všemi dalšími svou cenu.

Záznam z dílny čtení v 5. ročníku nám ukáže, jak ji zvládají děti, které se brzo (po dvou měsících školního roku) naučily režim dílny respektovat a využívat. Zároveň vidíme, jak učitel vede děti, aby postupně zlepšovaly jednu ze složek svého čtenářství – tentokrát propojování čteného textu a vlastních zkušeností životních nebo čtenářských. Z předchozích zápisků žáků o četbě učitel viděl, že si někteří nedokážou toto propojení navodit. Cíl hodiny i důvody k němu učitel žákům na začátku vysvětlil a i průběžně pečuje o to, aby věděli, kvůli čemu si zápisky svých vzpomínek pořizují a sdílejí.

Na záznamu uvidíme dílnu čtení ve 3. ročníku. Žáci čtou v daném pololetí jakoukoli knihu z žánru fantasy. Záznam je příkladem pokročilé dílny čtení, ve které jsou již žáci rozečtení (dílna čtení v této třídě probíhá od 1. třídy), a proto se učitelka rozhodla zúžit jim výběr na jeden žánr. Žáci mají vícekrát během hodiny možnost volby a na úkolu mohou pracovat i v následující dílně čtení. V hodině jsou patrné všechny fáze a postupy, které jsou pro tento formát typické (minilekce a modelování, čtení v duchu, sdílení).

Záznam z dílny čtení v 8. ročníku nám ukáže, jak se při dílně čtení dá zapojit i poučení poměrně „teoretické“ – pochopení toho, jaký význam pro čtenáře a čtení mají některé nejzákladnější pojmy. V této hodině žáci ke své slušné znalosti třídění druhů a žánrů krásné literatury přidávají osobní zkušenost s tím, jak jsou žánrové rysy v textech vyjádřeny, jak je možné si jich povšimnout a jak podle nich probíhá čtení i prožitek. Žáci po vstupní rekapitulaci znalosti o literárních druzích a žánrech dostali k volné četbě v 15 minutách komplexní úkol: Přepsat ho jako pohádku, nebo jako baladu, anebo jako bajku. Svou znalost rysů žánru a jejich prostředků uplatnit pro svůj úsek textu, tedy nejen je vyjmenovat, ale skutečně z nich tvořit. Tato hodina s dílnou čtení je příkladem toho, jak je možné propojit ve výuce jednak rozvoj skutečného čtenářství (skrze četbu žákem vybraného vlastního textu) s poskytováním poznatků obecných, které však mohou a mají žákovo čtení dál obohacovat a posouvat ho na vyšší úroveň čtenářského rozvoje.¨

V první části videa nahlédneme do dílny čtení v 7. ročníku - žáci představují svou knihu, dávají si zpětnou vazbu, formulují svá ocenění a doporučení. Ve druhé části ukázky odhadují žáci žánr spolužákovy knihy, svůj odhad podkládají argumenty. Učitelka při práci využívá RWCT metody. V poslední části videa nás paní učitelka seznamuje se strukturou hodiny a dílnou čtení ve své třídě i přínosy takto vedené hodiny, nabízí své tipy a doporučení.

Zamysleme se nad principy, jak vést dílnu čtení. Jaké jsou cíle dílny čtení? Jak pracovat s chybou, jak dávat doporučení a mnoho dalších tipů pro vedení úspěšných dílen čtení. Ukázka kombinuje záznam ze semináře Dílna čtení a reálně vedenou dílnu čtení v 6. a 8. třídě.

Jak začít s dílnou čtení v první třídě? Kdy s dílnou začít? Jaké by měly být první korky? Vyslechněte si zkušenosti dvou učitelek na 1. stupni

Záznam z dílny čtení nám ukáže, jaká pravidla v ní platí a proč. Uvidíme, jak děti už v 1. ročníku ZŠ mohou číst a sdílet své porozumění a postřehy. Můžeme promýšlet, čím jsou dílny čtení přínosné u tak malých čtenářů pro rozvoj žákova čtenářství. Díky metodě Poslední slovo mám já , kterou učitelka k dílně čtení připojila, uvidíme, jak dětem záleží na tom, aby své čtení zvládly a aby se s ním uplatnily: své porozumění chce každé sdílet s druhými a zažít to, že jeho osobní pochopení textu má mezi všemi dalšími svou cenu.

Záznam z dílny čtení v 5. ročníku nám ukáže, jak ji zvládají děti, které se brzo (po dvou měsících školního roku) naučily režim dílny respektovat a využívat. Zároveň vidíme, jak učitel vede děti, aby postupně zlepšovaly jednu ze složek svého čtenářství – tentokrát propojování čteného textu a vlastních zkušeností životních nebo čtenářských. Z předchozích zápisků žáků o četbě učitel viděl, že si někteří nedokážou toto propojení navodit. Cíl hodiny i důvody k němu učitel žákům na začátku vysvětlil a i průběžně pečuje o to, aby věděli, kvůli čemu si zápisky svých vzpomínek pořizují a sdílejí.

Pražská ZŠ Kunratice ožila 6. a 7. listopadu 2015 druhým ročníkem Festivalu pedagogické inspirace. Do lavic tu na dva dny namísto žáků usedli sami učitelé, kteří se sem sjeli, aby načerpali nové podněty a praktické tipy pro výuku. V průběhu dvou festivalových dnů se akreditovalo 494 účastníků z více jak šedesáti škol z celé České republiky. Přehlídku inspirativních dílen zahájila svou přednáškou programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová. V přednášce se zabývá tím, jak formulace vzdělávacích cílů podmiňuje účinnost metod aktivního učení. 

Festival pedagogické inspirace je přehlídkou příkladů dobré učitelské práce z prostředí českých základních škol.  Hlavní myšlenkou Festivalu pedagogické inspirace je vytvořit příležitost ke sdílení zkušeností mezi učiteli a přinést praktické tipy a inspiraci pro výuku. Tato vzdělávací akce je postavena na konceptu „učitelé pro učitele“, kdy učitelé připravují pro své kolegy desítky různě tematicky zaměřených dílen.

Podívejte se na video z druhého ročníku největší vzdělávací akce projektu Pomáháme školám k úspěchu!

Krokování je aktivita (hra), při které se rozvíjí nejen schopnost počítání, neboť toto prostředí je založeno na rytmu. Dále se zde dítě učí sčítat, odčítat, dále rovnice a absolutní hodnotu. Otevírá se zde svět záporných čísel.

Video nás zavede do hodiny matematiky v 1. třídě.

Hodina matematiky v 5. třídě věnovaná tématu zlomků začíná matematickou rozcvičkou, následuje rozdělení do skupin a práce na úlohách s cílem najít fintu, která by usnadnila řešení podobných úloh.

Je důležitější opakování po učiteli nebo samostatné myšlení žáka? Jsou důležitější známky nebo vlastní poznání? Jak reagují žáci na matematiku vedenou metodou Hejného a co žákům i učitelům přináší, se dozvídáme z úst pana profesora i paní učitelky. Nahlédněme do hodiny matematiky, kde znalosti dětí jsou postaveny na jejich vlastní zkušenosti.

Vyučovací hodiny matematiky ve 4. ročníku, kde žáci řeší slovní úlohy. Obě vyučovací hodiny uvidíme tak, jak se odehrávaly za sebou, včetně organizace hodin. Učitelka začíná matematickou rozcvičkou, která děti vtáhne do matematiky a následným řešením dvou slovních úloh. Úlohy jsou náročné. Přesto se první z nich podaří vyřešit celkem bez větších potíží. Během řešení dochází k dalším klíčovým momentům. Např. úprava matematického jazyka, přesná argumentace, spolupráce a interakce žáků mezi sebou, snaha žáků najít pravdu, nikoli zvítězit apod. U druhé slovní úlohy volí učitelka jinou organizační strukturu třídy. Ukáže se, že tato úloha je náročná příliš. Učitelka se dostává do potíží. Vhled do úlohy získá jen část žáků. Finále ukáže, že nejúčinnější strategii volila skupiny nejslabších žáků, která úlohu modelovala.

Jedná se o matematickou hru, kterou zařadí učitelka po sérii řešení náročných úlohy z matematiky. Hra vede k potřebě žáků používat přesný jazyk. Svůj neodborný jazyk a nesmělé vyjadřování postupně žáci zpřesňují, až se dostávají k jazyku matematickému. Zároveň dochází k porozumění řadě pojmů. Zde např. si žáci vydiskutují, co všechno může být úhel.

Jedná se o vyučovací hodinu matematiky ve 4. ročníku ZŠ. Žáci zde řeší úlohu z oblasti geometrie (sítěmi krychle) na základě manipulace. Tímto žáci rozvíjí svou prostorovou představivost. Přesto, že práce dětí se zdá zdlouhavá, uvidíme silné zaujetí žáků pro práci.

Uvidíme záznam z části vyučovací hodiny matematiky ve 4. ročníku. Na záznamu se odehrává matematická hra, díky které dochází žáci k poznatkům přes vlastní zkušenost. Opakováním hry postupně žáci objevují dělitelnost a doberou se až ke společnému násobku dvou čísel. V tomto případě se bude jednat o společný násobek čísla 2 a 3. Poznatky žáci formulují sami, aniž by jim do jejich úvah významně zasahoval učitel. Významná je zde i motivovanost žáků k práci a práce s chybou. Matematika je pro ně radostí, přesto, že videoklip se natáčel v momentě, kdy měli žáci za sebou již ti vyučovací hodiny matematiky.

Záznam z hodin prvouky je příkladem badatelské výuky. Učitelka v hodinách míří na oborové cíle (hlavním cílem je odhalit velké tajemství mechů), zároveň rozvíjí i další dovednosti svých žáků (vytváření a ověřování hypotéz, orientace v odborném textu a vizualizace jeho obsahu). Využívá k tomu i svůj soubor textů o skřítku Ostružinkovi (propojující naučná témata o přírodě s pohádkovým příběhem na pokračování). Učitelka dbá na to, aby výuka probíhala konstruktivisticky – žáci si nejprve evokují vlastní zkušenosti a znalosti o mechách, vytvářejí hypotézu, poté zjišťují informace z textů, obrázků a přímým pozorováním rostlin. Na závěr svoje nové poznatky reflektují a shrnou pomocí pětilístku. V hodinách mají žáci mnoho prostoru vyjadřovat své názory, sdílet zkušenosti, předávat si informace, hledat různá řešení a argumentovat.

Na záznamu uvidíme dvouhodinovku prvouky ve 2. ročníku na téma Rozmnožování rostlin. Učitelka v hodinách míří na oborové cíle, zároveň rozvíjí i čtenářské dovednosti a strategie svých žáků (vizualizace, posloupnost). Využívá k tomu i svůj soubor textů o skřítku Ostružinkovi (propojující naučná témata o přírodě s pohádkovým příběhem na pokračování). Učitelka dbá na to, aby výuka probíhala konstruktivisticky a badatelsky – žáci si nejprve vytvářejí vlastní představu a hypotézu o tématu, později zjišťují informace z textů, obrázků a přímým pozorováním rostlin. Na závěr svoje nové poznatky reflektují vlastními slovy. V hodinách mají žáci mnoho prostoru hledat různá řešení a argumentovat.

V ukázce máme možnost nahlédnout do hodiny přírodopisu s párovou výukou. Žáci pracují v týmu s pracovní listy a návodnými otázkami a závěry žáků jsou současně evokací pro další výukový celek. V závěru nám obě paní učitelky přiblíží výhody párové výuky.

Záznam z hodin prvouky je příkladem badatelské výuky. Učitelka v hodinách míří na oborové cíle (hlavním cílem je odhalit velké tajemství mechů), zároveň rozvíjí i další dovednosti svých žáků (vytváření a ověřování hypotéz, orientace v odborném textu a vizualizace jeho obsahu). Využívá k tomu i svůj soubor textů o skřítku Ostružinkovi (propojující naučná témata o přírodě s pohádkovým příběhem na pokračování). Učitelka dbá na to, aby výuka probíhala konstruktivisticky – žáci si nejprve evokují vlastní zkušenosti a znalosti o mechách, vytvářejí hypotézu, poté zjišťují informace z textů, obrázků a přímým pozorováním rostlin. Na závěr svoje nové poznatky reflektují a shrnou pomocí pětilístku. V hodinách mají žáci mnoho prostoru vyjadřovat své názory, sdílet zkušenosti, předávat si informace, hledat různá řešení a argumentovat.

Na záznamu uvidíme dvouhodinovku prvouky ve 2. ročníku na téma Rozmnožování rostlin. Učitelka v hodinách míří na oborové cíle, zároveň rozvíjí i čtenářské dovednosti a strategie svých žáků (vizualizace, posloupnost). Využívá k tomu i svůj soubor textů o skřítku Ostružinkovi (propojující naučná témata o přírodě s pohádkovým příběhem na pokračování). Učitelka dbá na to, aby výuka probíhala konstruktivisticky a badatelsky – žáci si nejprve vytvářejí vlastní představu a hypotézu o tématu, později zjišťují informace z textů, obrázků a přímým pozorováním rostlin. Na závěr svoje nové poznatky reflektují vlastními slovy. V hodinách mají žáci mnoho prostoru hledat různá řešení a argumentovat.

Na záznamu uvidíme hodinu prvouky ve 3. ročníku. Žáci se v jejím průběhu snaží najít odpověď na otázku, proč lidé nevykrvácí, když se říznou např. do prstu. Hodina je vedena konstruktivisticky, podle tzv. třífázového modelu učení, a míří na oborové i čtenářské cíle. Žáci mají možnost pracovat s různými zdroji informací a porovnávat je. Pracují ve skupinkách, z nichž každá má jiné téma - červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky. Čtvrté téma (krevní plazma) slouží učitelce k modelování způsobu práce, o který žáky žádá.

V ukázce nahlédneme do konstruktivistické výuky, kdy žáci poznávají rozdíl mezi termíny fakt a názor, podávají důkazy a argumentují.

Letos poprvé byla do programu Festivalu pedagogické inspirace zařazena také moderovaná panelová diskuse. Odborníci s mnohaletou praxí i zástupci institucí a organizací působících nejen v českém vzdělávacím systému diskutovali, co podle nejnovějších výzkumných studií a zkušeností ze škol zlepšuje výsledky učení dětí ve škole i jak převést tyto poznatky do výukové praxe českých škol. Vedle Hany Košťálové, programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu, se do panelové diskuse zapojili také Vít Beran, ředitel ZŠ Kunratice a Ivo Mikulášek, ředitel ZMŠ Dobronín. O zkušenosti s první veřejnou alternativní třídou se podělila Jitka Kmentová, ředitelka Gymnázia Na Zatlance. Odborné instituce v diskusi reprezentovala Dana Pražáková, z České školní inspekce a o zahraniční zkušenosti se podělil Rik Vanderhhauwaert, ředitel DNI-VSKO z Belgie.

Projekt Pomáháme školám k úspěchu podporuje učitele v tom, aby dokázali lépe rozvíjet každé dítě. Jedním z nejúčinnějších nástrojů profesního vzdělávání pedagogů je kolegiální podpora a vzájemné učení učitelů. Vychází totiž z praxe, snadno se do ní vrací a přímo ji zlepšuje. V  projektových školách se osvědčilo sdílení zkušeností mezi učiteli z různých škol.

Párová výuka anglického jazyka v 1. třídě, ukázka výuky s pohybem a mnoho aktivit zapojující všechny žáky do výuky formou různých her.

V ukázce máme možnost nahlédnout do hodiny přírodopisu s párovou výukou. Žáci pracují v týmu s pracovní listy a návodnými otázkami a závěry žáků jsou současně evokací pro další výukový celek. V závěru nám obě paní učitelky přiblíží výhody párové výuky.

Na co se připravit při zavádění párové výuky? Co očekávat a jak zvýšit úspěšnost spolupráce. Poslechněte si zkušenosti z úst ředitelů i učitelů, kteří mají s párovou výukou zkušenosti.

Párová výuka anglického jazyka v 1. třídě, ukázka výuky s pohybem a mnoho aktivit zapojující všechny žáky do výuky formou různých her.

Na mezinárodním česko-polském semináři představila odbornice na formativní hodnocení Danuta Sterna vymezení konceptu formativního hodnocení i praktické zkušenosti z jeho zavádění na vybraných školách v Polsku.

Tipy na aktivity s dětmi, které ještě neumí číst ani psát a mají počítat. Jak pracovat s chybou, proč dětmi vést k argumentaci svých názorů a další podněty pro výuku matematiky v 1. třídě.