Odvážný krok mezi vědce: Jak se mořský biolog Antonín Štefka ocitl na konferenci iGEO

Geoscience konference iGEO na University of Galway pro mě byla nečekanou zkušeností, která se nakonec velmi vydařila. Vědecké setkání proběhlo 17. a 18. ledna 2025 a já jsem se ho účastnil takřka omylem – bylo primárně určené doktorandům a původně se mělo konat v době mého výměnného pobytu ve Španělsku.

Nečekaná příležitost na konferenci iGEO

Pak se ale naskytla příležitost – datum konání se posunulo na leden, sponzor umožnil vydání registračního stipendia a zdejší Marine Society, jejíž jsem součástí, měla za úkol akci propagovat. Řekl jsem si tedy, že se rád podívám na to, co mě může v budoucnu čekat. A jako už mnohokrát v životě jsem rád, že jsem se chopil příležitosti a ocitl se v prostředí, které mi připadalo nad rámec mých schopností.

Pojem Geosciences zahrnuje mnoho disciplín – geologii, oceanografii i částečně botaniku. Přednášky tedy pokrývaly široké spektrum témat – od 3D mapování nepřístupných útesů dronem s přesností 2 cm, přes šetrné hledání ptačích hnízd termokamerou až po zkoumání pohybů ledovců v prehistorickém Irsku a analýzu návratu mořských travin na irské pobřeží. Nebudu podrobně vypisovat své poznámky – koneckonců se jedná o roky akademické práce shrnuté do dvou dnů přednášek. Raději s vámi budu sdílet své nadšení z technologického pokroku, který vědcům zásadně ulehčuje práci, a z úspěchů v obnovování krajiny, jež byla dosud devastována. Co se mořských travin týče, dokonce se mi v hlavě začal rodit nápad na bakalářskou práci.

Inovativní výzkum a technologický pokrok

Konference začala milým překvapením – prezentací hosta z Univerzity Karlovy a člena NPI, Mgr. Matěje Vrhela, který se částečně podílí na nadcházející školské reformě, jež vstoupí v platnost v roce 2027. Zároveň působí jako hostující výzkumník zde na University of Galway. Ve svém současném výzkumu se zamýšlí nad rozdíly ve výuce zeměpisu v Česku a Irsku. Zdůrazňuje především potřebu holistického a aplikovaného přístupu – naučit děti, jak přemýšlet zeměpisně, tedy aktivně a zodpovědně pracovat s informacemi ve skutečném světě a chápat, proč je svět fyzicky i společensky uspořádaný tak, jak je.

Během poněkud uspěchané přípravy na konferenci jsem dostal nabídku, zda bych v rámci krátké pětiminutové prezentace chtěl představit svůj vlastní výzkum. Byl jsem opatrný – během bakalářského studia jsem se ke skutečnému výzkumu dostal zatím jen okrajově a navíc ne úplně v oboru. Na druhou stranu jsem si ale uvědomil, že i můj pohled může konferenci obohatit.

Nakonec jsem se rozhodl podělit se o zkušenosti z letní stáže, kdy jsem působil jako asistenční laborant na VŠCHT. Naučil jsem se tam nové analytické postupy, pracoval jsem se stroji na měření IČ spektra, rozlil pár žíravin a celkově jsem si zlepšil laboratorní dovednosti.

Prezentace vlastního výzkumu a získané zkušenosti

Na konferenci jsem měl mluvit o izolaci a chemické analýze řasových polysacharidů. Dva dny před akcí jsem se spojil s vedoucím projektu, Ing. doktorem Blehou, Ph.D., abych si osvěžil pár technických detailů i širší kontext výzkumu. Jak ale zaujmout geology v Irsku sdílením poznatků o pražském výzkumu téměř nepopsané řasy z chilského pobřeží?

Nevím, zda na tuto otázku existuje jednoznačná odpověď, ale několik poznatků jsem si odnesl. Především jde o snahu popsat přirozený svět takový, jaký je – což je v podstatě podstata vědecké činnosti. Laboratorní práce nemusí být vždy záživná, ale vše, co dnes víme o vnitřní struktuře a vlastnostech rostlin, zvířat či hornin, musel někdo nejprve objevit. Stejné je to s vynálezy – chytrý telefon někdo musel navrhnout, postavit a naprogramovat. Druhým poznatkem je, že i základní výzkum má smysl. Popsání molekulární struktury jednoho druhu řasy sice nemusí přinést okamžitý užitek, ale jednou tyto poznatky možná někdo využije pro doktorandskou práci. Proto má smysl věci zkoumat a výsledky publikovat.

Tyto úvahy jsem zakomponoval do svého vystoupení před účastníky konference. V publiku byli nejen mí vrstevníci, ale také doktoranti a profesoři. Během pěti minut jsem vysvětlil podstatu své práce, odpověděl na pár otázek a bylo hotovo. Byla to skvělá zkušenost – donutila mě přemýšlet o smyslu toho, co dělám, a navíc jsem získal cenné kontakty mezi studenty i výzkumníky.

Seznamte se s Antonínem

Zdroj: University of Galway

Přehrát video