Jak se v dospělosti vrátit ke čtení knih

Jak se v dospělosti vrátit ke čtení knih

Jak se v dospělosti vrátit ke čtení knih

Rodiče i učitelé chtě nechtě slouží jako čtenářský vzor pro děti. Pokud děti zažívají, že dospělí kolem nich čtou, mají cestu k vlastnímu čtenářství o poznání snazší. To by mohl být dobrý důvod vrátit se k vlastnímu čtení, na které část lidí vzpomíná už jen jako na dobu studia či na dobu svého dětství. Co může návrat usnadnit? 

Vytvořte si denně hájené okénko pro čtení

Zvažte, kde ve svém denním rozvrhu vyšetřit souvislých třicet minut na čtení. Pokud to nejde hned, začněte s kratší dobou. Zkoušejte to postupně, ale denně. Někteří si zprvu nastavují kuchyňskou minutku. Uvidíte, že po čase vám bude půlhodinka málo.

Je možné, že klidný čas nadejde až večer, kdy jste už unaveni. Proč nejít do postele o hodinku dřív? Možná obětujete stou variaci na seriál, nepročešete všechny sociální sítě a možná nebude vyžehlené prádlo.

Možná zjistíte, že když už čtete, děláte při tom další věci. Třeba pokukujete po mobilu. Jedním uchem posloucháte, co si říkají lidé okolo vás. Hraje vám hudba, máte puštěné rádio či televizi. Svačíte. Sedíte na toaletě. Zkuste to postupně změnit a na třicet minut se úplně odstřihnout od všeho ostatního. Jen čtěte.

Ujasněte si, proč chcete číst zrovna to, na co se chystáte

  1. Budete číst, abyste se odpoutali od své každodennosti a odebrali se na chvíli do jiného světa?

  2. Očekáváte, že vás autorovy úvahy myšlenkově obohatí?

  3. Chcete se dozvědět, co je nového v oboru, který vás zajímá?

  4. Potřebujete daný text pro svou práci? 

  5. Chcete prostě jen relaxovat?

Podle účelu čtení volte způsob čtení a další činnosti, které budou vaše čtení provázet. Když budete číst jen tak pro radost a odpočinek, budete pravděpodobně jen číst. Když bude váš text náročnější, budete možná dělat malé pauzičky, abyste si ujasnili, co autor říká a co si o tom vlastně myslíte vy. Když se odhodláte ke čtení textu myšlenkově náročného, budete si třeba podtrhávat nebo i dělat výpisky, abyste se úplně neztratili.

Čtěte takové texty a knihy, které vás opravdu vtahují

Nenuťte se do knih, o kterých si jen myslíte, že byste je měli přečíst. Neklaďte na sebe nároky, které cestu ke čtení zbytečně zkomplikují. Potřebujete pro čtenářské povzbuzení knihu brzy dočíst? Vybírejte si útlé tituly. Chcete hlavně relaxovat? Sáhněte po pohodovém titulu. Milujete-li napětí, neodříkejte si detektivky. Chcete zjistit, jak budete dnes číst knihu, kterou jste hltali v mládí? Chcete vyzkoušet něco, co na první pohled vypadá, že bude nad vaše síly? V různých životních situacích budete mít chuť sahat po odlišných textech. Řiďte se jí.

Čtěte dobré knihy opakovaně

Autor na knize pracoval mnohdy několik let. Přemýšlel, sbíral materiál, psal a přepisoval, porovnával, dohledával, konzultoval. Na jedno přečtení těžko vyčerpáme vše, co do knihy vložil. Navíc se měníme i my čtenáři. Při novém čtení jsme nezbytně někým jiným. Opakované čtení dobré knihy nám může dát víc než kupa knih, které jsme prolétli.

Najděte si někoho, s kým si můžete popovídat o tom, co čtete

Čtení je samo o sobě intimní, tichá, izolující činnost. Tím víc vyvolává potřebu se podělit o zážitky a poznání, se kte- rými se vracíme ze světa knihy do běžného provozu. Pokud dokonce můžeme sdílet zážitky ze stejné knihy, umožňuje nám to vytěžit z ní ještě mnohem víc.

Hledáte tipy na čtivé knihy, které vás chytnou a nepustí? Vyzkoušejte tyto:

Muriel Barbery: S elegancí ježka 

Mary Bassonová: Ella & Kandinský 

Ray Bradbury: Pampeliškové víno 

Diana Cook: Nová divočina

Edward Morgan Foster: Cesta do Indie

Michel Houellebecq: Mapa a území 

Denis Lehane: Prokletý ostrov 

Doris Lessing: Tráva zpívá

Rešoketšwe Manenzhe: Bez domova

Ursula Poznanski: Slepí ptáci 

Holly Ringlandová: Ztracené květiny Alice Hartové 

Lisa See: Čajová dívka z Kolibříkové ulice

Petra Stehlíková: Naslouchač 1. díl série

Pip Williamsová: Slovník ztracených slov 

O autorce:

Hana Košťálová zastává od roku 2009 post programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu. Je expertkou na rozvoj kritického myšlení, čtenářské gramotnosti a psaní. Od roku 1997 byla národní koordinátorkou mezinárodního programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Působí jako metodička a školitelka, která pomáhá učitelům zavádět inovativní metody podporující aktivní učení, analytické schopnosti a diskusi o textech. Organizuje workshopy a semináře, jejichž cílem je inspirovat pedagogy k rozvoji klíčových dovedností žáků pro 21. století. Svým působením významně přispívá k podpoře čtenářství a pisatelství ve vzdělávacím systému.

Časopis Pomáháme školám k úspěchu