Česko je pro nás inspirace.

Existuje řada stereotypů, jak se mimořádně nadané děti projevují. Některé jsou ve třídě spíš zakřiknuté, jiné na sebe neustále upozorňují. Je tedy spektrum velmi rozmanité? 

V Mense takové příběhy slýcháme hodně často a opravdu se nedá generalizovat. Nejčastěji se stává, že se dítě zkrátka nudí a netuší proč, a proto hledá způsob, jak na sebe upozornit. Neustále se vyptává a spolužákům i učitelům přílišná aktivita začne vadit. Nakonec mají tyto děti pocit, že je jejich zvídavost na obtíž. Můj kolega z Mensy mi vyprávěl, že když mu bylo deset, tak si s ním vedení školy nevědělo rady a přeřadilo ho do třídy pro mentálně retardované. Říkal, že to bylo opravdu utrpení, protože se všechno probíralo mnohem pomaleji než v původní třídě. Tohle by se opravdu stávat nemělo a věřím, že pomáhá, když společnost má lepší představu, jak se k nadaným chovat. 

Role učitele je klíčová, protože může dítě odradit, anebo motivovat. Ostatně vy jste se právě díky pedagogovi dostal do Mensy? 

Na základní škole jsem si připadal hrozně osaměle. To, co jsme se učili, mi připadalo nezajímavé. Postupně moje okolí pochopilo, že jsem jiný, ale já jsem nepotřeboval, aby mě někdo obdivoval a říkal: „Ten je ale chytrý!“ Hledal jsem hlavně parťáka pro rovnocennou diskusi. V osmé třídě k nám přišel nový učitel výtvarné výchovy Jola Sigmond a povídal si se mnou jako nikdo předtím. Velmi brzy mi řekl, že je členem Mensa klubu, a díky němu jsem šel na IQ testy a v patnácti mě přijali. 

Když jste byl vloni zvolen do vedení Mensy, tak jste říkal, že jeden z vašich hlavních cílů je zvýšit povědomí o dětech s vyšším IQ. Co pro to děláte?

Organizujeme školení pro pedagogy, kde se učí, jak s nadanými dětmi pracovat. Existuje řada programů pro mladé lidi, kteří mají problémy s učením, ale naopak velmi málo aktivit pro děti s vyšším IQ. Většinou se to bere tak, že jsou přece dost chytré a nějak si poradí samy. Jenže samotná inteligence nestačí, je potřeba rozvíjet celou osobnost. Řada členů Mensy říká, že povinná docházka pro ně příliš inspirativní nebyla a hodně se jim ulevilo, když se dostali na univerzitu. Teprve tam se mohli plně projevit a okolí je respektovalo. 

Mensa má pobočky po celém světě. Jak se od sebe liší?

Česko a celkově celá východní Evropa jsou pro nás velmi inspirativní. Možná je to tím, že máte zkušenost s totalitou, kdy jste museli bojovat s každodenní realitou o něco víc než lidé na Západě. U vás máte Mensa gymnázium a také velmi zajímavou akci, Logickou olympiádu, kam se mohou hlásit jednotlivci nebo i celé třídy. Ve Švédsku by takhle specifi cká škola nemohla existovat, protože podle švédských zákonů nelze selektovat podle inteligence. Naše švédská společnost je velmi rovnostářská a taková Mensa škola by byla vnímaná jako elitářská. Podobně to vnímají i v některých dalších zemích, takže vaše česká škola je opravdu dost ojedinělá a zajímalo by mě, jak se vám ji podařilo prosadit. Velký rozdíl je také ve školství. Slyšel jsem, že u vás převládá spíš takový tradičnější způsob výuky, kde je hodně memorování. U nás ve Švédsku je to pravý opak, od 60. let učitelé upustili od biflování a preferují diskuse ve třídě. Teoreticky to zní skvěle, ale nemyslím, že tohle je řešení. Podle mě by byl nejlepší kompromis. V deseti nebo ve dvanácti letech byste se měli naučit základní fakta a pak je postupně analyzovat a diskutovat. 

Zmiňoval jste Logickou olympiádu, kterou dlouhodobě podporuje gymnázium Open Gate i Nadace The Kellner Family Foundation. Díky této akci ve školách každý rok objeví řadu talentovaných dětí. Proč vás tak zaujala?

Od svých českých kolegů jsem slyšel, že Logická olympiáda hodně pomáhá zvyšovat povědomí o talentovaných dětech. Prý se stává, že přijde učitel s celou třídou, vyzkouší si nejrůznější úkoly zaměřené na logické myšlení a jeden nebo dva studenti mají výborné výsledky a pak si udělají test IQ a dozvědí se víc informací o Mense. Naše pobočky sice organizují akce pro rodiče a děti nebo pro školy, ale nemáme nic takhle systematického, jako je Logická olympiáda. Před pár lety jsme nechali přeložit koncepci této akce do angličtiny a věřím, že může inspirovat pobočky Mensy ve světě. 

Zásadní je pro nadané děti podpora ze strany rodičů. Co jim nejvíc pomáhá?

Často říkají, že měli dlouho pocit, že jsou sami na řešení problémů ve škole. Když se na některé z našich akcí potkají s dalšími rodiči nadaných dětí, tak zjistí, že i oni byli v podobné situaci a museli si poradit. Určitě bych chtěl organizovat víc takových setkání. Hodně mě zaujalo, co dělá naše pobočka v Indii. Její členové jezdí na venkov a nabízí testování IQ pro děti z nejchudších komunit. Snaží se povzbudit rodiče, aby nadaným dětem poskytli speciální vzdělání. 

Jenže samotné IQ nestačí. Mnohdy rodiče nemají finance, aby zaplatili školné… 

A to by přesně mohla být jedna z nových aktivit Mensy. Nemusíme být jen uzavřeným klubem, kde navzájem sdílíme zkušenosti, ale můžeme se víc prezentovat ve společnosti. Jsem si jist, že naši členové v Evropě rádi finančně přispějí třeba právě talentovaným dětem v Indii. 

Logická olympiáda 
Národní soutěž pořádaná Mensou ČR je založená na logických úlohách a koná se od roku 2008. Nerozhodují zde naučené znalosti, ale schopnost samostatného uvažování a pohotového rozhodování. Účast v soutěži je zdarma, přihlásit se mohou děti a dospívající, kteří se narodili do 1. 9. 1999. Uzávěrka přihlášek do Logické olympiády 2020 je 30. září. Generálními partnery jsou škola Open Gate a Nadace The Kellner Family Foundation. 

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/cesko-je-pro-nas-inspirace-rika-sef-mezinarodniho-mensa-klubu-40336391