Jak se dostat na Cambridge? Stačí mít kuráž a neučit se jen fakta.

Vyrostla ve Zlíně a pohybovala se jen po městě. „Když jsem měla jet za kamarádkou do blízké vesnice, strašně jsem se bála. Dál bych sama nikdy nejela,“ přiznává Zuzana Nevyjelová, která dnes sama létá po Evropě a organizuje samostatně vše potřebné. Život jí změnilo, když získala stipendium od Nadace The Kellner Family Foundation a odjela studovat archeologii do Cambridge. „Po roce v zahraničí jsem samostatnější a sebevědomější. I když jsme dřív s rodiči cestovali po Evropě, vždy nás posadili do auta a o vše se postarali. Ani jsem tolik nemluvila s tamními lidmi, vše překládal taťka,“ přiznává. Dnes má přátele z celého světa.

Po roce v zahraničí jsem samostatnější a sebevědomější. I když jsme dřív s rodiči cestovali po Evropě, vždy nás posadili do auta a o vše se postarali. Ani jsem tolik nemluvila s tamními lidmi, vše překládal taťka.

Zuzana Nevyjelová

Ve druhé třídě na základní škole se účastnila projektu o českých králích a tehdy jí to zaujalo tak, že se všechny začala učit nazpaměť. Od té doby jí zájem o historii už nepustil, jen se postupně přesunoval stále hlouběji do minulosti. „Archeologie je nakonec to, co mne nejvíc zajímá. Nejlepší je, že se obor dá spojit s pohybem na čerstvém vzduchu,“ říká Zuzana Nevyjelová. Nejprve to vypadalo, že bude studovat archeologii v Česku, ale pak se na studentském veletrhu dozvěděla, že existuje možnost jít studovat do zahraničí a získat grant na pokrytí části nákladů se studiem spojených. Při zvažování pro a proti nakonec zvítězilo praktické zaměření studia v Británii. To na českých univerzitách většinou chybí. „V Česku je celé studium spíše teoretické. Na Cambridge je praxe součástí studia a vykopávky patří dokonce i k závěrečné známce. Také se mi líbilo, že se tam klade větší důraz na samostatné přemýšlení,“ vysvětluje Zuzana, proč nakonec podala přihlášku na Cambridge a dodává, že v archeologii celkově neexistuje tak široká možnost pozdějšího pracovního uplatnění, a tak mohou praktické zkušenosti být velkou výhodou.

V Česku je celé studium spíše teoretické. Na Cambridge je praxe součástí studia a vykopávky patří dokonce i k závěrečné známce. Také se mi líbilo, že se tam klade větší důraz na samostatné přemýšlení.

Zuzana Nevyjelová

Vedle zaměření na praxi se na univerzitě v Cambridge klade důraz na samostatnost a kritické myšlení. Ostatně už během přijímacích pohovorů musí student ukázat více než jen naučená fakta a znalosti angličtiny. Zájemci o studium absolvují dva pohovory – jeden s profesorem z jiného a druhý s profesorem z toho oboru, na který se student hlásí. „Na stole leželo několik předmětů a měla jsem si vybrat jeden a mluvit o něm. Tedy měla jsem říct, co bych o něm mohla všechno zjistit, kdybych měla potřebné odborné znalosti. Vybrala jsem si nějaký hrnec a řekla, že kdybych už měla ty znalosti, mohla bych se dozvědět, z jaké doby je, jak byl vyroben a k čemu se používal a tak dále. Když se ten konkrétní obor neučí na školách, měli by uchazeči ukázat, kolik si toho už samostatně zjistili,“ vzpomíná Zuzana Nevyjelová na přijímací zkoušky, během kterých nepřesvědčí jen naučená fakta, ale především osobní nadšení a schopnost se samostatně zamyslet.

„Mám pocit, že se tak nějak automaticky ve společnosti předpokládá, že půjdete studovat na českou univerzitu. U některých mladých lidí, které znám, je zádrhel u rodičů, kteří je nechtějí pustit, protože očekávají, že děti budou jezdit na víkendy domů. A to je škoda, takové vzdělání je úžasná příležitost, rozšířili by si obzory a později by z toho těžili,“ myslí si Zuzana Nevyjelová, která tvrdí, že univerzita v Cambridge je sice prestižní, ale určitě by se na ni mohlo dostat více Čechů, kdyby se o to jen pokusili. Teď Zuzana inspirovala i svou mladší sestru, která maturuje a poohlíží se po možnosti studovat psychologii ve Skotsku. V budoucnu by Zuzana Nevyjelová chtěla pracovat v Egyptologickém ústavu v Praze a z Anglie tam přivést své kontakty a zkušenosti.